Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 704/05

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupené Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem Advokátní kanceláře v Ostravě, Dvořákova 26, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě, č. j. -11, ze dne 2. 3. 2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2005, usnesení Okresního soudu v Ostravě, č. j. -62, ze dne 15. 6. 2005 a usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 25. 7. 2005, za účasti Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení a d (dále jen "") zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že dne 3. 3. 2004 podala u Okresního soudu v Ostravě návrh na obnovu řízení a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a eventuálně též o ustanovení zástupce pro řízení. Okresní soud v Ostravě usnesením, č. j. -11, ze dne 2. 3. 2005 osvobození od soudních poplatků nepřiznal a právního zástupce neustanovil, když dospěl k závěru, že jde o zřejmé bezúspěšné uplatňování práva. K jejímu odvolání Krajský soud v Ostravě usnesením, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2005, usnesení Okresního soudu v Ostravě potvrdil. Stěžovatelka reagovala opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, když ji Okresní soud v Ostravě vyzval k zaplacení soudního poplatku. Stěžovatelka však vzhledem ke svým majetkovým poměrům soudní poplatek zaplatit nemohla a očekávala rozhodnutí o opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Dne 15. 6. 2005 Okresní soud v Ostravě usnesením č. j. -62 řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. K odvolání stěžovatelky, ve kterém upozornila i na to, že okresní soud dosud nerozhodl o opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků, Krajský soud v Ostravě usnesením, sp. zn. , ze dne 25. 7. 2005, usnesení Okresního soudu v Ostravě potvrdil. Stěžovatelka namítá, že pokud svůj návrh na obnovu řízení jako laik neformulovala zcela správně, měl jí být ustanoven zástupce ve smyslu Obecné soudy tak využily její nedokonalé znalosti práva a návrh označily za zřejmě neúspěšné uplatňování práva. Nemělo taktéž dojít k zastavení řízení, dokud nebylo rozhodnuto o její opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků. S ohledem na dotčení jejích ústavně zaručených základních práv stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil spis Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. , a vyžádal si k ústavní stížnosti vyjádření Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě.

Okresní soud v Ostravě ve svém vyjádření uvádí, že stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl jí ustanoven zástupce pro řízení dle z důvodů uvedených v napadeném usnesení ze dne 2. 3. 2005. V dalším pak rekapituluje vydání jednotlivých rozhodnutí okresního a krajského soudu.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření sděluje, že podle jeho názoru nedošlo v řízení před odvolacím soudem k porušení ústavních práv stěžovatelky, případně k porušení práv zaručenýchu. V obou případech odvolací soud rozhodoval na základě obsahu spisu, obě usnesení řádně odůvodnil a dostatečně se vypořádal s námitkami stěžovatelky. Proto zcela odkazuje na tato jeho rozhodnutí.

Shora uvedená vyjádření Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě k ústavní stížnosti neobsahují žádná nová tvrzení či skutečnosti způsobilá ovlivnit rozhodnutí Ústavního soudu, který k nim proto nepřihlížel. Z hlediska procesní efektivity nebylo tedy účelné je zasílat stěžovatelce na vědomí.

Jak Ústavní soud zjišťuje z obsahu ústavní stížnosti a z připojeného spisového materiálu, stěžovatelka podala dne 3. 3. 2004 u Okresního soudu v Ostravě návrh na obnovu řízení a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení. Okresní soud v Ostravě usnesením, č. j. -11, ze dne 2. 3. 2005 osvobození od soudních poplatků nepřiznal a právního zástupce neustanovil a Krajský soud v Ostravě k odvolání stěžovatelky usnesením, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2005, usnesení Okresního soudu v Ostravě potvrdil. Toto usnesení Krajského soudu v Ostravě stěžovatelka převzala dne 20. 5. 2005, jak je patrno z dodejky uložené ve spisu (č.l. 45). Pokud tedy stěžovatelka podala předmětnou ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 29. 10. 2005, je tedy ve vztahu k těmto dvěma napadeným usnesením Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě ústavní stížnost podána po lhůtě 60 dnů stanovené v ustanovení č. , ve znění pozdějších předpisů, a Ústavní soud se z tohoto důvodu tedy nemohl těmito dvěma napadenými usneseními obecných soudů zabývat.

Pokud jde o další dvě ústavní stížností napadená usnesení Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě, pak Ústavní soud předně konstatuje, jak již vyslovil mnohokrát ve svých rozhodnutích, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla stěžovatelka účastníkem, k porušení jejích základních práv a svobod chráněných ústavním pořádkem ČR.

Jak se podává z připojeného spisového materiálu, vyzval Okresní soud v Ostravě po té, co Krajský soud v Ostravě potvrdil jeho rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení právního zástupce stěžovatelky, usnesením ze dne 30. 5. 2005 stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku s upozorněním, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě 3 dnů od doručení zaplacen, bude řízení před soudem zastaveno. Stěžovatelka v návaznosti na tuto výzvu opětovně požádala dne 7. 6. 2005 o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení (č.l. 49). Okresní soud s ohledem na předchozí jeho zamítavé rozhodnutí ze dne 2. 3. 2005 se touto její opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení již výslovně nezabýval a vzhledem k tomu, že stěžovatelka přes poučení ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, rozhodl usnesením ze dne 15. 6. 2006 o zastavení řízení. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě toto jeho rozhodnutí potvrdil.

Stěžovatelka výše uvedená rozhodnutí obecných soudů napadá s poukazem, že jimi došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Pokud stěžovatelka namítá, že se obecné soudy měly nejprve znovu zabývat její další žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení ze dne 7. 6. 2005, pak Ústavní soud, s ohledem na předcházející zamítavá rozhodnutí obou obecných soudů ze dne 2. 3. 2005 a 27. 4. 2006 v téže věci, nepovažuje tento postup obecných soudů k žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení za vybočení, které by dosahovalo ústavně právní dimenze, která jedině by opravňovala jeho zásah.

Pokud pak jde o samotná rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku z podání návrhu na obnovu řízení, pak podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je povinností navrhovatele zaplatit poplatek z návrhu na zahájení řízení již při vzniku poplatkové povinnosti, tedy spolu s podáním návrhu. Neučiní-li tak, pak dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích jej soud vyzve k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí, a po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Poplatková povinnost směřuje vůči všem účastníkům řízení, v daném případě všem navrhovatelům. Pokud tito nesplní svou povinnost, zákon předpokládá, že budou upomenuti, a teprve poté vůči nim nastupuje přímý následek nesplnění této povinnosti, jímž je rozhodnutí o zastavení řízení. Ústavní soud v posuzovaném případě neshledal žádné vady v tomto postupu soudů, neboť napadená rozhodnutí obecných soudů byla vydána v souladu se zákonem. Rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo po jejich pravomocném rozhodnutí o zamítnutí návrhu na osvobození od soudního poplatku a po marné výzvě k jeho úhradě řízení zastaveno, bylo nevyhnutelným procesním důsledkem postupu stěžovatelky. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá dále dotčení jejího práva na právní pomoc (y). Tato její námitka však směřuje proti prvním dvěma napadeným usnesením obecných soudů, která byla podána, jak shora uvedeno, po lhůtě stanovené pro jejich podání.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost v části návrhu na zrušení prvních dvou napadených rozhodnutí odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [ ], ve zbývající části pak odmítnout ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 7. 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu