Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 209/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Ivany Janů a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti Ing. P. Ch., zastoupeného Mgr. Radkem Paštikou, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Karlovo nám. 28, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2006, č.j. -77 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2005, č.j. -69, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení a 3, , ,2,3,4, a 2d (dále jen), a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolu č.7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, jehož zrušení rovněž požaduje.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 byl vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil advokáta a jím podané dovolání doplnil o stanovené náležitosti. Stěžovatel namítá, že se soudy všech stupňů nevyrovnaly s otázkou, zda se stěžovatel domáhal opravného prostředku proti rozhodnutí, které směřovalo pouze vůči účastníkovi a nijak nesouviselo s rozhodnutím v původní věci.

Z připojeného napadeného usnesení Městského soudu Praze Ústavní soud zjistil, že rovněž napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 byl stěžovatel vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil advokáta, jeho prostřednictvím podal ve lhůtě 14 dnů řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2005, čj. -66 a své dovolání (ze dne 23. 11. 2005) doplnil o stanovené náležitosti. Současně byl poučen, že v případě neodstranění vad, tj. nepředložení plné moci advokáta a jím sepsaného podání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Proti této výzvě podal stěžovatel odvolání, ve kterém namítal závadnost a nepřípustnost výzvy, protože jím podané dovolání mělo všechny náležitosti a navrhl, aby mu byl ustanoven jím navržený advokát a požádal o prodloužení lhůty. Městský soud odvolání odmítl dle , neboť proti usnesení, kterým byl účastník vyzván dle k odstranění vad podaného dovolání, není odvolání přípustné.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným usnesením městského soudu z hlediska kompetencí daných muu ČR, t.j z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti a dospěl k závěru, že není opodstatněná.

Z napadeného usnesení je zcela zřejmé, že odvolání stěžovatele směřovalo proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým byl v souvislosti s podáním dovolání dle ust. vyzván k odstranění vad tohoto podání. V ustanovení je výslovně uvedeno, že odvolání proti usnesení, jímž byl účastník řízení vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo upravil, není odvolání přípustné. V dané věci tedy soud rozhodoval výhradně o nepřípustnosti opravného prostředku, jehož nepřípustnost byla stanovena přímo zákonem, a to proti rozhodnutí, jímž se v podstatě účastníku umožňuje, aby své podání doplnil tak, aby vůbec mohlo být projednáno. Napadeným rozhodnutím nebylo tedy rozhodováno o mimořádném opravném prostředku stěžovatele, t.j o podaném dovolání (event. o zastavení řízení dle o.s.ř, či odmítnutí dovolání z důvodů neodstranění vad podání). V tomto směru jsou výtky stěžovatele, že se soudy s otázkami nastolenými v odvolání nevyrovnaly, bezpředmětné. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí městského soudu je výslovně uvedeno, že o dalších návrzích stěžovatele obsažených v odvolání (prodloužení lhůty a ustanovení advokáta), je oprávněn rozhodovat soud prvého stupně.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako neopodstatněnou. Porušení základních práv nelze spatřovat v tom, že soudy za situace, kdy stěžovatel nerespektuje příslušná ustanovení , postupují v jeho intencích a adekvátně a v souladu ze zákonem reagují na jeho nedostatečné podání či nepřípustný opravný prostředek. Pokud stěžovatel bude postupovat v souladu s ustanoveními , zůstávají mu zachovány všechny procesní prostředky k obraně jeho práva.

Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, soudy rozhodovaly v souladu s principy hlavy pátéy a sama skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje se závěry soudů, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti, byl návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2006

Jiří Nykodým

předseda senátu