Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 213/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Ing. P. Ď., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Machem, advokátem se sídlem Brno, Třída kapitána Jaroše 13, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2006, č.j. -59, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena jeho základní práva zakotvená v a y ČR a v d (dále jen " ").

Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu I. stupně, který zamítl stěžovatelův návrh na obnovu řízení ve věci sp.zn. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ačkoliv je odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu kusé a nepřesné, jeho závěr je správný.

Odvolací soud své rozhodnutí odůvodňuje tím, že žádný ze stěžovatelem navrhovaných důkazů nesplňuje podmínky ust. Toto ustanovení pro povolení obnovy řízení vyžaduje, aby byly navrženy důkazy, které stěžovatel nemohl bez své viny použít v původním řízení a které by byly s to přivodit pro něho příznivější rozhodnutí. Oba navrhované důkazy byly stěžovateli známy již v době původního řízení. Zároveň soud vyvrací domněnku stěžovatele, že by jím navrhované důkazy mohly přivodit pro něho příznivější rozhodnutí. Odůvodnění odvolacího soudu je logické, přehledné a vyčerpávající.

Ve své ústavní stížnosti se stěžovatel vyjadřuje zejména k pochybením, která shledává v činnosti soudů v původním řízení, s tvrzením, že tato pochybení měly soudy při projednávání jeho návrhu na obnovu řízení odstranit, avšak neučinily tak. Jeho polemika s obecnými soudy zahrnuje řadu souvisejících témat, nesoustřeďuje se ale na základní problém, kterým je splnění zákonných podmínek pro obnovu řízení. Ve stížnosti je obsaženo velké množství irelevantních informací, nicméně nevyplývá z ní nic, co by naznačovalo porušení stěžovatelem namítaných základních práv v řízení před obecnými soudy. Stěžovatel znovu opakuje a rozvádí námitky, ke kterým se již vyjádřily obecné soudy.

Stěžovatel soudu I. stupně rovněž vytýká, že řízení před ním bylo postiženo neodůvodněnými průtahy, když od podání návrhu na obnovu řízení uplynuly čtyři roky, než bylo o věci jednáno. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud je vázán petitem ústavní stížnosti, ve kterém se navrhuje toliko zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2006, č.j. -59, neměl možnost vyslovit porušení základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů přímo ve výroku svého rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí ve věci sp.zn.

nebo sp.zn.

). Zároveň samotné průtahy nezakládají důvod pro kasaci napadeného rozhodnutí, jestliže současně nebyla porušena další základní práva stěžovatele. Takové porušení se stěžovateli nepodařilo prokázat.

Vzhledem k okolnostem výše uvedeným nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle . V souvislosti s tím bylo třeba odmítnout i návrh stěžovatele na náhradu nákladů zastoupení. Tento návrh zásadně sdílí osud ústavní stížnosti.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. června 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu