Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 302/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Z. B., zastoupeného JUDr. Evou Matyášovou, advokátkou se sídlem v Praze 3 - Vinohrady, Lucemburská 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č. j. -93, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2005, č. j. -58, rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č. j. FŘ-3720/13/03, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město ze dne 17. 12. 2002, č. j. 145164/02/011911/6115, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Stěžovatel dále navrhl, aby byla Ústavním soudem odložena vykonatelnost rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č .j. FŘ-3720/13/03, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město ze dne 17. 12. 2002, č. j. 145164/02/011911/6115.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda má i další formální a obsahové náležitosti vyžadované , přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní soud přitom z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu napadených rozhodnutí zjistil, že řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 1. 7. 2005, č. j. -58, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č .j. FŘ-3720/13/03, bylo usnesením městského soudu ze dne 1. 3. 2006, č. j. -93, zastaveno, neboť stěžovatel neuhradil soudní poplatek. Proti usnesení městského soudu o zastavení řízení podal stěžovatel kasační stížnost, o níž nebylo doposud rozhodnuto. Z výše uvedeného bylo zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, jež mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval, a to jak ve vztahu k usnesení městského soudu ze dne 1. 3. 2006, č. j. -93, tak ve vztahu k rozsudku téhož soudu ze dne 1. 7. 2005, č. j. -58, a jemu předcházejícím rozhodnutím Finančního ředitelství v Praze a Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město.

V se stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků tehdy, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele nebo tehdy, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti netvrdil existenci žádného z výše uvedených důvodů a ani Ústavní soud důvody pro aplikaci neshledal.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle . Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud rovněž akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. S ohledem na výše uvedený závěr již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vad jeho podání, jež spočívaly v absenci plné moci, udělené jeho právní zástupkyni.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. 6. 2006

Michaela Židlická

soudce zpravodaj