Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 301/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky EDIAL, spol. s r. o., se sídlem Nýřany, Benešova 347, zastoupené JUDr. Jaroslavem Karlem, advokátem se sídlem Plzeň, Bendova 8, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 16. 5. 2006, domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. , kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") ze dne 20. 9. 2004, čj. - 115. Tímto rozsudkem okresní soud zamítl žalobu stěžovatelky proti žalovanému D. B. na zaplacení náhrady škody ve výši 16 832,-- Kč. Podle stěžovatelky uvedeným rozhodnutím krajského soudu došlo k porušení , a y ČR a dále , a 3 d (dále jen " ").

Ze shora označeného rozsudku Okresního soudu Plzeň-město bylo zjištěno, že zamítl žalobu, kterou stěžovatelka požadovala zaplacení částky 16 832,-- Kč. Podle odůvodnění rozsudku se okresní soud, při posuzování náhrady škody, opřel o ustanovení § 420 a násl. ObčZ. Dospěl k závěru, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno. Neprokázala ani, že žalovaný porušil svoji právní povinnost, ani existenci příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti ze strany žalovaného. Krajský soud v Plzni rozsudkem, jehož zrušení stěžovatelka navrhla, rozsudek okresního soudu potvrdil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podstatou ústavní stížnosti stěžovatelky je nesouhlas s právními závěry obecných soudů obou stupňů. Stěžovatelka v ústavní stížnosti neuvedla nic nového, pouze zopakovala to, co již uváděla v řízení před obecnými soudy. Navíc ani konkrétně neuvedla, v čem došlo k porušení jejích základních práv. Tímto postupem staví Ústavní soud do pozice další přezkumné instance v systému obecného soudnictví. Tato úloha však Ústavnímu soudu, podle y ČR, nepřísluší. Úkolem Ústavního soudu je poskytovat ochranu základních práv a svobod. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů, proto nevykonává přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z těchto důvodů ani skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní závěr, s nímž se stěžovatelka neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k podání úspěšné ústavní stížnosti.

V řízení před obecnými soudy obou stupňů nedošlo k porušení stěžovatelkou tvrzených základních práv. Obecné soudy provedly důkazy potřebné pro rozhodnutí ve věci a po jejich zhodnocení vyvodily právní závěry, které řádně odůvodnily na základě ústavně konformního výkladu příslušných ustanovení . Věcně se vypořádaly se všemi námitkami stěžovatelky, takže v jejich postupu a rozhodnutí nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o porušení některého ze stěžovatelkou uváděných základních práv. Ústavní soud ve věci nezjistil nic, co by tuto věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl první senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. června 2006

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu