Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 691/05

Ústavní soud rozhodl dne 8. června 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupené JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem se sídlem Moskevská 66, Karlovy Vary, proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. listopadu 2005 č. j. -11, za účasti Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníka řízení, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Ve včas podané ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 30. 12. 2005, napadá stěžovatelka usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 11. 2005 č. j. -11, jímž tento soud odmítl námitky stěžovatelky (v exekučním řízení oprávněné) proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, vydanému Mgr. Luďkem Němcem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu se sídlem v Karlových Varech, Majakovského 29, dne 12. 5. 2005 pod č. j. -6. Stěžovatelka předmětné usnesení považuje za porušení práva na spravedlivý proces (ve smyslu d, dále jen "Listina"), zejména práva na nestranné, spravedlivé rozhodnutí věci, vydané v přiměřené době (podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), jakož i práva na rovnost účastníků řízení ( y).

Stěžovatelka v odůvodnění návrhu polemizuje s právním závěrem okresního soudu, kterému především vytýká, že tím, že odmítl její námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce v části, ve které bylo rozhodnuto o nákladech exekuce, tj. o odměně a hotových výdajích exekutora, porušil její výše označená základní práva a svobody, a to navíc za situace, v níž ústavní stížností napadené usnesení je ve svém odůvodnění velmi stručné a pro absenci odkazu na příslušné procesní ustanovení, podle něhož soud o námitkách stěžovatelky rozhodoval, je údajně i nepřezkoumatelné. Podle názoru stěžovatelky je předmětné usnesení rovněž v rozporu s ustanovením , o soudních exekutorech a exekuční činnosti , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Z napadeného usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 11. 2005 č. j. -11 se zjišťuje, že v právní věci stěžovatelky (v dřívějším řízení oprávněné) okresní soud námitky stěžovatelky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12. 5. 2005 č. j. -6 odmítl a v této souvislosti uvedl, že se ztotožňuje s názorem soudního exekutora, že stěžovatelkou napadený příkaz v části, v níž ukládá povinnost k úhradě nákladů exekuce toliko povinným, nezakládá stěžovatelce žádné právo ani povinnost, proto není stěžovatelka osobou oprávněnou napadnout tuto část příkazu námitkami. Jako nedůvodné okresní soud shledal i tvrzení stěžovatelky, že v případě neúspěšné exekuce půjdou tyto náklady exekuce k její tíži, neboť v případě zastavení exekuce bude o jejích nákladech rozhodovat výhradně soud.

II.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížností napadené usnesení z hlediska tvrzených porušení ústavně garantovaných základních práv a svobod stěžovatelky a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") slouží ústavní stížnost jako specifický subsidiární procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv nebo svobod stěžovatele, přičemž je nezbytné, aby k porušení (zásahu) do konkrétního u garantovaného práva nebo svobody stěžovatele již došlo. Podmínkou procesní úspěšnosti ústavní stížnosti je tedy nikoli pouhé tvrzení o porušení subjektivních ústavně garantovaných práv a svobod stěžovatele, ale prokázání, že k takovému protiústavnímu zásahu skutečně došlo, a že tedy předmětné pravomocné rozhodnutí bylo způsobilé takový zásah skutečně vyvolat.

V exekučním řízení napadla stěžovatelka námitkami příkaz soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce v části, v níž bylo pod bodem I. výroku rozhodováno o povinnosti povinných nahradit soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce v uvedené výši. Okresní soud v Karlových Varech podané námitky odmítl s odůvodněním, že stěžovatelce jako oprávněné rozhodnutím exekutora žádné povinnosti ukládány nejsou, resp. že v napadeném výroku rozhodnutí není rozhodováno o právech a povinnostech stěžovatelky, což v analogii s ustanovením (dále jen " ") vylučuje možnost stěžovatelky napadnout předmětné rozhodnutí námitkami - jako opravným prostředkem. Ústavní soud sdílí názor okresního soudu.

V dosavadní soudní praxi je přípustnost námitek (ustanovení exekučního řádu) řešena cestou analogie s institutem odvolání podle Přípustnost odvolání je objektivní kategorií, která se v zásadě neváže na žádného konkrétního účastníka řízení. Pokud jde o subjektivní přípustnost odvolání, je nutné připomenout, že ta na rozdíl od přípustnosti objektivní řeší otázku určení subjektu, který je oprávněn objektivně přípustné odvolání v konkrétní věci podat [ve smyslu ustanovení o. s. ř]. Odvolání jako řádný opravný prostředek z hlediska subjektivní přípustnosti svědčí pouze tomu z účastníků, jemuž může být způsobená újma napravena zrušením či změnou napadeného rozhodnutí. Stěžovatelce však příkazem k úhradě nákladů exekuce nebyly uloženy žádné povinnosti a nebyla jí způsobena ani žádná újma, proto z hlediska ustanovení ve vztahu k ustanovení rozhodl okresní soud o námitkách stěžovatelky správně, pokud je odmítl. Zcela irelevantní je v této souvislosti námitka stěžovatelky o údajném porušení lhůty k postoupení jejích námitek soudním exekutorem soudu ve smyslu ustanovení exekučního řádu, neboť i v tomto případě tvrzené prodlení s vyřízením námitek stěžovatelky nemohlo v žádném ohledu dosáhnout úrovně porušení ústavnosti.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Ústavní soud neztotožnil s tvrzením stěžovatelky o porušení jejích ústavně garantovaných práv a svobod a ústavní stížnost podle ustanovení odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Navrhovatelka žádá, aby jí Ústavní soud usnesením přiznal úhradu nákladů řízení před Ústavním soudem ve výši 2 150,- Kč.

Podle ustanovení náklady řízení před Ústavním soudem (ve smyslu ustanovení citovaného zákona), které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud zákon nestanoví jinak. Pouze v odůvodněných případech může Ústavní soud podle výsledků řízení (není-li ústavní stížnost odmítnuta a u stěžovatele byly zjištěny svízelné majetkové nebo osobní poměry) uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení ( ); v ostatních případech platí postup podle již výše citovaného ustanovení .

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. června 2006

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu