Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 277/06

Ústavní soud rozhodl dne 11. května 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti ČEPRO, a. s., se sídlem Dělnická 213, 170 04 Praha 7, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem AK Císař, Češka, Smutný a spol., Dlouhá 39, 110 00 Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2005, č. j. -62, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2005, č. j. - 36, a platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2004, č. j. -9,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Ústavní stížností podanou dne 5. 5. 2006 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí obecných soudů.

Jak stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, napadeným platebním rozkazem jí bylo uloženo zaplatit částku 348.223.955,30 Kč společně s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 1.232.383 Kč, avšak odpovědným orgánům stěžovatelky se platební rozkaz "nedostal do rukou a o jeho vydání neměly tušení". Podaný odpor stěžovatelky Městský soud v Praze dne 12. 1. 2005 odmítl jako podaný opožděně a tento závěr byl potvrzen také rozhodnutím Vrchního soudu v Praze.

Stěžovatelka dále uvedla, že o nápravu se pokusila ještě podáním dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ze dne 18. 8. 2005, přičemž téhož dne podala také ústavní stížnost, poněvadž nebylo jisté, zda posledním prostředkem nápravy je v daném případě usnesení Vrchního soudu v Praze. Ústavní soud tuto stížnost podle sdělení stěžovatelky vede pod

sp. zn.

.

Nejvyšší soud však v mezidobí posoudil usnesením ze dne 22. 2. 2006 podané dovolání jako nepřípustné. Stěžovatelka proto uvedla, že z opatrnosti, pro případ, že by předchozí ústavní stížnost byla formálně odmítnuta z důvodu nevyčerpání mimořádného prostředku, podává novou ústavní stížnost. Touto novou ústavní stížností napadá stejná rozhodnutí, vůči kterým namítá porušení , , a d.

II.

Před tím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Samotná stěžovatelka v ústavní stížnosti připustila, že proti stejným rozhodnutím, která napadá nyní podanou ústavní stížností, již uplatnila dne 18. 8. 2005 ústavní stížnost. Řízení o této stížnosti se nadále vede pod

sp. zn.

a jak soudce zpravodaj zjistil, nebylo ve věci dosud rozhodnuto.

Pokud stěžovatelka nyní posuzovanou ústavní stížnost zaměřila proti stejným rozhodnutím jako stížnost předchozí, o níž je nadále vedeno řízení, je tím dána jedna z procesních překážek zahájení nového řízení, spočívající v litispendenci. Podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je návrh nepřípustný v případě, že Ústavní soud v téže věci již jedná. Jinak řečeno, zahájení řízení o nové ústavní stížnosti brání překážka věci již zahájené. Na tom nic nemění ani skutečnost, že v mezidobí Nejvyšší soud ČR posoudil usnesením, které však stěžovatelka novou ústavní stížností nenapadla, dovolání stěžovatelky jako nepřípustné. Nová ústavní stížnost je tedy co do předmětu a svým rozsahu totožná s ústavní stížností, o níž se již vede řízení.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. května 2006

Eliška Wagnerová, v.r.

soudce zpravodaj