Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 119/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Ivany Janů v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Š. S., zastoupeného JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou, Vejvanovského 468, Kroměříž, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ze dne 7. prosince 2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 28. června 2005 a proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. ze dne 25. března 2005, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Vsetíně jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost s e odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 3. března 2006 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných soudních rozhodnutí, jimiž byl, zjednodušeně řečeno, uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 a 2 trestního zákona, jehož se dopustil tím, že dne 4. května 2004 okolo 14.10 hodin ve Valašském Meziříčí jako řidič osobního motorového vozidla zn. Citroen přijíždějícího po vedlejší Seifertově ulici mimo jiné nerespektoval dopravní značku "Stůj, dej přednost v jízdě!" a před křižovatkou nezastavil, v důsledku čehož nedal přednost v jízdě osobnímu motorovému vozidlu zn. Opel Kadet řízenému E. V. přijíždějícímu zprava po hlavní ulici Svěrákově, takže došlo ke střetu obou vozidel a touto dopravní nehodou byla E. V. způsobena těžká újma na zdraví a dalším třem osobám byly způsobeny zdravotní potíže, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let, a dále k trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu tří let.

Stěžovatel namítal, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo podle , a d (dále jen " ") a a y.

Stěžovatel namítal, stejně jako v odvolání a dovolání, že byl zkrácen na svých právech tím, že soudy nevzaly v potaz, že na dopravní nehodě měl spoluúčast i poškozený E. V., řidič vozidla, s nímž se stěžovatel střetl, který jednak nedodržel rychlost předepsanou v obci, jednak nebyl připoután. Soudy neakceptovaly návrh stěžovatele na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, který by odpověděl na otázku, zda by v případě dodržení předepsané rychlosti v obci a připoutání se došlo ke zraněním poškozeného, která byla kvalifikována jako těžká újma na zdraví, což je znak skutkové podstaty trestného činu, za který byl stěžovatel odsouzen. Soudy nepřipustily ani další důkazní návrhy stěžovatele, zejména vyšetřovací pokus.

Ústavní soud si k rozhodnutí o ústavní stížnosti vyžádal soudní spis Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. a po jeho prostudování dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud musí předeslat, že není součástí soustavy obecných soudů, tvoří samostatnou soudní soustavu a je povolán pouze k přezkumu ústavnosti jejich rozhodnutí. y není Ústavnímu soudu propůjčena role další instance obecného soudnictví; v rámci ochrany práva na spravedlivý proces ve smyslu hlavy páté y zásadně nepřehodnocuje závěry obecných soudů. Ustanovení y garantuje "jenom" právo na to, aby soud o právu či povinnosti rozhodl stanoveným postupem, tj. ve spravedlivém řízení, v souladu s příslušnými procesními předpisy při respektování jednotlivých záruk práva na soudní a jinou právní ochranu podle ostatních ustanovení hlavy páté y. Ústavní soud přitom v dané věci neshledal nic, co by svědčilo o tom, že obecné soudy rozhodly postupem, který není v souladu s procesním předpisem, nebo o tom, že by nerespektovaly základní práva a svobody stěžovatele.

S námitkami stěžovatele a s jeho důkazními návrhy, včetně toho, proč některé jím navržené důkazy neprovedly, se obecné soudy přesvědčivě v odůvodnění napadených rozhodnutí vypořádaly. Zabývaly se výslovně i námitkou stěžovatele, zda by při připoutání poškozeného E. V. a dodržení předepsané rychlosti v obci jím řízeného vozidla došlo ke zranění, které je kvalifikováno jako těžká újma na zdraví. Na jejich závěrech nehodlá Ústavní soud nic měnit, neboť není jeho úkolem přehodnocovat skutková zjištění nalézacího soudu, pokud jsou racionálně a přesvědčivě odůvodněna. Poškozený E. V. zřejmě také porušil řadu pravidel silničního provozu, jeho případná právní odpovědnost však v řízení, z něhož vzešla napadená rozhodnutí, řešena nebyla, proto se ani Ústavní soud nemůže zabývat otázkou jeho "spoluúčasti" nebo dokonce "spoluviny" na dopravní nehodě. Má-li stát mocenský monopol na trestní represi, nemůže se stěžovatel pořadem práva domáhat toho, aby vůči jiné osobě bylo zahájeno trestní řízení nebo aby byla za určité jednání postižena. Z hlediska trestní odpovědnosti stěžovatele je podstatné, že soudy zkoumaly naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 a 2 trestního zákona včetně zavinění ve vztahu ke způsobenému následku a příčinné souvislosti mezi jednáním stěžovatele a způsobeným následkem.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud stížnost posoudil jako zjevně neopodstatněnou, a proto ji podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2006

František Duchoň v. r.

předseda senátu