Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 269/06

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele Čechofracht a. s., Praha 1, Opletalova 37/1284, IČ 00001066, zastoupeného JUDr. Annou Horákovou, advokátkou se sídlem 120 00 Praha 2, Čelakovského sady 8, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 12. 2005 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že dle jeho přesvědčení soud v řízení, v němž vystupoval jako žalobce, porušil práva, která mu plynou z , , a y. Poukázal na odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze, z něhož vyplývá, že soud ve svém rozhodnutí vycházel ze zjištění, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena zasílatelská smlouva ve smyslu § 601 a násl. obchodního zákoníku, ale smlouva, ve které se žalobce dostal do postavení tzv. "smluvního dopravce", a pokud jde o promlčení, vycházel z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, uveřejněné vyhláškou č. 11/1975 Sb., a za tohoto hodnocení potvrdil rozsudek soudu I. stupně jako správný i když z jiných důvodů, než tento soud učinil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Je třeba konstatovat, že k tvrzení o porušení y ČR, stanovícího, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, jakož i y ČR, zakotvujícího, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, stěžovatel v ústavní stížnosti ani nic konkrétního neuvedl. Pokud jde o postup Vrchního soudu v Praze v odvolacím řízení, ten byl shledán v souladu s a y ČR, jakož i s d - jako soud odvolací přezkoumal v rozsahu odvolání rozsudek soudu I. stupně a po zhodnocení opakovaně provedeného důkazu mezinárodním nákladním listem č. CZ M 0135409, fakturou č. 189700415 a dopisem žalovaného ze dne 14. 5. 1996, opodstatněně potvrdil rozsudek v napadené části III. a IV. jako správný, byť z jiných důvodů, než rozhodl soud I. stupně. V odůvodnění rozsudku, s poukazem na listinné důkazy, vyložil postavení žalobce, jako "smluvního dopravce", jakož i délku a běh promlčecích lhůt vyplývajících z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě - z čl. 32 odst. 1 a čl. 32 odst. 4 vyhlášky č. 11/1975 Sb. S ohledem na uvedené pak důvodně potvrdil odvoláním napadené výroky, kterými byla zamítnuta žaloba stěžovatele ohledně částky 30.000,- Kč s přísl. a rozhodnuto o nákladech řízení, avšak pro promlčení uplatněného nároku z uskutečněné dopravy pro žalovaného (čl. 32 odst. 4 citované úmluvy), nikoliv pro vzájemný nárok žalovaného z titulu práva na náhradu škody, jak byl soudem I. stupně uznán. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku Vrchního osudu v Praze lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2006