Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 239/06

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele T. P., zastoupeného Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Převrátilská 330, 390 01 Tábor, o ústavní stížnosti na postup Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. , t a k t o :

I. Řízení se z a s t a v u j e .

II. Návrh na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti napadl stěžovatel postup shora označeného soudu, jímž nebylo rozhodnuto o jeho návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů. Stalo se tak v důsledku toho, že jmenovaný soud nepovažoval jeho elektronicky učiněné podání za právně relevantní z důvodu jeho nedoplnění ve lhůtě uvedené v , pročež vyvodil důsledky tamtéž předpokládané.

Stěžovatel v naraci návrhu předložil vlastní interpretaci předmětného ustanovení, jež vyústila v závěr, dle něhož dané elektronické podání nebylo nutno doplňovat písemným podáním shodného znění. Namítl dotčení ve svém ústavně zaručeném základním právu na projednání věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě ( d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), a domáhal se vydání nálezu, kterým by Ústavní soud Městskému soudu v Praze přikázal nepokračovat v průtazích v řízení o jeho návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, vedeném pod sp. zn. .

Následně, podáním ze dne 14. března 2006, vzal stěžovatel svou ústavní stížnost zpět, přičemž navrhl, aby Ústavní soud řízení zastavil a dále rozhodl o tom, že Městský soud v Praze je povinen mu nahradit náklady řízení před Ústavním soudem ve výši 7.556,50 Kč, neboť v důsledku toho, že Obvodní soud pro Prahu 4 vydal dne 2. března 2006 usnesení sp. zn. , není již třeba trvat na projednání předmětného návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

V důsledku zmíněného podání stěžovatele, jímž využil svého dispozičního práva, bylo tedy řízení o jeho návrhu v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno.

Náhradu nákladů řízení Ústavní soud potom stěžovateli ve smyslu jeho návrhu nepřiznal. S ohledem na nutnost restriktivního výkladu ustanovení (srov. kupř. nález ve věci

sp. zn.

ze dne 8. prosince 2005) a z toho plynoucí převažující ustálenou praxi, dle níž k uložení povinnosti nahradit náklady řízení přikračuje toliko ve zcela mimořádných a výjimečných případech (kupř. nález ve věci

sp. zn.

ze dne 7. února 2006), k tomu z pohledu daného rámcem citovaného ustanovení dostatečný důvod neshledal. Vycházel při této úvaze ze specifik ústavní stížnosti, a tudíž i toho, že pro zpětvzetí návrhu se předmětným výkladem relevantního jednoduchého práva (byť toliko) za účelem posouzení jeho opodstatněnosti nezabýval, resp. z povahy věci, veden též maximou zdrženlivosti (sebeomezení), ani zabývat za dané procesní situace nemohl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2006