Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 607/05

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele, L. R., zastoupeného Městskou částí Praha 9,jako opatrovníkem stěžovatele, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2005, čj. -53, a o návrhu na odklad vykonatelnosti uvedeného rozhodnutí, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2005 se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2005, čj. -53, jímž byla odmítnuta jeho kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2004, čj. -37. Podle odůvodnění své stížnosti shledal stěžovatel vážná pochybení v řízení o udělení azylu, včetně řízení před Nejvyšším správním soudem. Stěžovatel současně navrhoval odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že se obává nebezpečí z politických důvodů v případě nuceného opuštění České republiky a návratu na Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval náležitosti vyžadované (stěžovatel především nebyl právně zastoupen), vyzval jej Ústavní soud k odstranění blíže specifikovaných vad, a to přípisem ze dne 7. 12. 2005. Uvedenou písemnost se Ústavnímu soudu nepodařilo stěžovateli doručit na adresu uvedenou v ústavní stížnosti. Podle údajů pošty se adresát odstěhoval bez udání adresy. Dotazem u Ministerstva vnitra ČR a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ústavní soud zjistil, že stěžovatel nemá na území ČR povolen trvalý, ani přechodný pobyt a azylové řízení v jeho věci bylo skončeno dne 21. 6. 2005. Poslední známou adresou je adresa uvedená v ústavní stížnosti. Stěžovateli byl vydán výjezdní příkaz k opuštění republiky, platný do 17. 11. 2005, na který dne 18. 11. 2005 vycestoval. Na základě uvedeného nezbylo Ústavnímu soudu než dle , ve znění pozdějších předpisů, a a , , v platném znění, ustanovit stěžovateli opatrovníka k zastupování v řízení o jím podané ústavní stížnosti, neboť jde o účastníka, jehož pobyt není ani po provedeném šetření znám. Opatrovník Ústavnímu soudu sdělil, že se zastupováním stěžovatele souhlasí, k jeho ústavní stížnosti, která mu byla zaslána, nemá námitky, ani další důkazní návrhy.

Ústavní soud přezkoumal návrh spolu se spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. , který si k rozhodnutí vyžádal, a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě k tomu určené.

Z obsahu spisu vyplývá, že Ministerstvo vnitra ČR rozhodnutím ze dne 12. 5. 2003, čj. OAM-9460/VL-11-P18-2001, neudělilo stěžovateli azyl a rozhodl, že se na něj nevztahuje ani překážka vycestování. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 7. 2004, čj. -37, řízení zastavil podle , ,ve spojení s , o azylu, v platném znění. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 6. 2005, čj. -53, kasační stížnost stěžovatele odmítl. Uvedené rozhodnutí bylo doručováno paní Anně Čípové, zaměstnankyni Městského soudu v Praze, která byla usnesením tohoto soudu ze dne 9. 6. 2004, čj. -34, ustanovena opatrovnicí stěžovatele z důvodu jeho neznámého pobytu. Opatrovnice převzala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dne 23. 8. 2005. Ústavní stížnost byla osobně podána u Ústavního soudu dne 1. 11. 2005. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, stalo se tak zjevně po lhůtě k tomu určené.

Ústavní soud tak návrh dle ustanovení odmítl. Pokud jde o návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení, Ústavní soud má za to, že rozhodnutím ve věci odpadl k vydání takového rozhodnutí důvod.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2006

Stanislav Balík

soudce zpravodaj