Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 230/06

Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti E. D., dříve Z., zastoupené JUDr. Vladimírem Biolkem, advokátem se sídlem Wenzigova 5, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2005 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla podána jako poštovní zásilka dne 28. února 2006, domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze blíže označeného v záhlaví tohoto usnesení, jakož i mu předcházejícího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. prosince 2004 sp. zn. , a to pro porušení stěžovatelčina práva na spravedlivý proces.

Z obsahu ústavní stížnosti a k ní přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. prosince 2004 sp. zn. byla stěžovatelka spolu s dalšími obviněnými R. R., Ing. V. Z. a doc. Ing. I. M., CSc., uznána vinnou pokusem trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1, § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., pro který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Stěžovatelce byl dále uložen peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podala stěžovatelka, jakož i obvinění Ing. Vá. Z. a doc. Ing. I. M., CSc., odvolání, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2005 sp. zn. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta.

Dovolání stěžovatelky a obviněných Ing. V. Z. a doc. Ing. I. M., CSc., byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2005 sp. zn. odmítnuta podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněná. Toto usnesení však není ústavní stížností napadeno.

V podané ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že její trestní stíhání bylo z důvodu promlčení podle § 67 odst. 1 písm. d) tr. zák. nepřípustné. Obecné soudy podle stěžovatelky chybně zjistily výši způsobené škody, neboť obviněným nesprávně přičetly k tíži škodu vyšší, než k jaké měly dospět na základě výkladových pravidel platných v době spáchání jejich trestné činnosti. Odsouzené jednání proto bylo možno hodnotit pouze jako pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250 odst. 1 tr. zák.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat zkoumáním věci samé, je povinen posoudit, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řízení o ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ve smyslu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Posledním opravným prostředkem bylo v dané věci dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2005 sp. zn. . Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 4 a z kopií doručenek zjistil, že citované usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 21. listopadu 2005 a jejímu právnímu zástupci dne 14. listopadu 2005. Ústavní stížnost přitom byla podána až dne 28. února 2006. Šedesátidenní zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti tedy nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2006

Jan Musil

soudce zpravodaj