Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 704/05

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti V. B., zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, se sídlem Brno, Kpt. Jaroše 3, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 10. 2005, č. j. -25, a usnesení Služby kriminální policie a vyšetřování Městského ředitelství Policie České republiky Brno ze dne 14. 9. 2005, č. j. MRBM-8697/TČ-03-2005, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ve svém návrhu stěžovatel napadá rubrikovaná rozhodnutí orgánu činných v trestním řízení, neboť se domnívá, že bylo zasaženo jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces vyplývající z ve spojení s d (dále jen " "), dle něhož nikdo nesmí být stíhán jinak než z důvodů a způsobem který stanoví zákon. Domáhá se tak vydání nálezu, jímž se v záhlaví uvedené rozhodnutí zruší.

Napadeným usnesením policejního orgánu bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro trestný čin loupeže a krádeže spáchaných ve formě spolupachatelství.

Stěžovatel proti usnesení policejního orgánu podal stížnost k Městskému státnímu zastupitelství v Brně s odůvodněním, že policejní orgán zahájil trestní stíhání pouze na základě domněnek, nepodložených informací a podkladů jiných, než které byly obsahem spisu. Tím porušil zákonná ustanovení trestního řádu a trestní stíhání je tak neodůvodněné.

Státní zástupce neshledal v postupu policejního orgánu při rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žádné procesní ani věcné pochybení a usnesením stížnost stěžovatele jako nedůvodnou zamítl.

Po posouzení věci Ústavní soud dospěl k názoru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud považuje za důležité zdůraznit, že není součástí soustavy obecných soudů, nýbrž tvoří samostatnou soudní soustavu, v jejímž rámci je povolán k přezkumu ústavnosti. Míra hodnocení aktů veřejné moci je podmíněna toliko šíří norem ústavního pořádku a nikoliv celou šíří jednoduchého práva.

S ohledem na tuto charakteristiku se Ústavní soud zaměřil na posouzení, zda činnost orgánů činných v trestním řízení nevybočila z rámce ústavního pořádku a zda stěžovatel nebyl dotčen na svých základních právech a svobodách, jak tvrdí.

Úkolem Ústavního soudu není přehodnocovat závěry o dostatečném množství vyšetřovacích úkonů, na jejichž základě orgán činný v trestním řízení rozhodl o odůvodněnosti usnesení o zahájení trestního řízení. V přípravné fázi, tj. před zahájením trestního stíhání, je orgán činný v trestním řízení povinen učinit pouze potřebná šetření a opatření nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a směřující k zjištění jeho pachatele. Stěžovatel namítá, že jediným důvodem zahájení trestního stíhání proti jeho osobě byl podklad, který orgán činný v trestním řízení nezanesl do záznamu, a tudíž se nemohl stát součástí spisu.

Důvodnost zahájení trestního stíhání je třeba hodnotit komplexně. Není zákonného ustanovení, které by kladlo na orgán činný v trestním řízení požadavek minimálního množství podkladů či určitých obligatorně získaných podkladů k rozhodnutí o zahájení trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení ze získaných podkladů, jež uvedly v odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání (protokol o trestním oznámení poškozeného, okolnosti zjištěné domovní prohlídkou obviněného S. R., vyhodnocení záznamu o uskutečněném telekomunikačním provozu), vyslovily závěr o oprávněnosti zahájení trestního stíhání.

Vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání začíná teprve fáze vyšetřování trestného činu. Na míru zjištění skutkového stavu a na neměnnost úvahy - z níž vychází přesvědčení orgánů činných v trestním řízení o tom, že byl určitou osobou spáchán trestný čin - logicky nelze proto klást stejná měřítka jako na obsah obžaloby, nebo na obsah důkazního řízení jak je provádí soud, neboť právě ten je povolán k verifikaci a absolutizaci závěru o tom, zda a jaký byl spáchán trestný čin a kdo je jeho pachatelem. Ze zákona toliko vyplývá pro běh trestního řízení od okamžiku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání požadavek, aby soulad mezi mírou zjištěných skutečností byl v jednotě s určitou mírou pravděpodobnosti, že trestný čin byl spáchán osobou, proti níž bylo trestní stíhání zahájeno. Ústavní soud opakovaně judikoval, že k závěru o spáchání trestného činu určitou osobou postačí v úvodní fázi trestního řízení dostatečný stupeň pravděpodobnosti nasvědčující tomu, že stěžovatel spáchal skutek způsobem popsaným ve skutkové větě usnesení. Z tohoto vymezení lze též vyvodit požadovanou úroveň obsahové preciznosti jednotlivých náležitostí rozhodnutí. Ústavní soud znovu zdůrazňuje, že trestné jednání nemusí a ani nemůže být v tomto stádiu prokázáno a ve skutkové větě popsáno v natolik precizní míře, jako je tomu např. u obžaloby či v soudním výroku o vině. V postupu orgánů činných v trestním řízení tak Ústavní soud neshledal pochybení ústavního rozměru.

Orgány činné v trestním řízení svým postupem neporušily žádné ústavně zaručené právo stěžovatele. Právě usnesením o zahájení trestního stíhání je realizována zásada řádného zákonného procesu uvedená v y, spočívající v tom, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který zákon stanoví. Teprve od této chvíle je možné provádět důkazy, které se ke skutku, pro který bylo sděleno obvinění, vztahují. Smyslem a účelem zásady přípustnosti dokazování toliko po zahájení trestního stíhání je zejména garantovat práva obviněného na obhajobu (§ 165 trestního řádu ) již v přípravném řízení, a to za situace, kdy trestní řád umožňuje v hlavním líčení akceptovat důkazy provedené v řízení přípravném. Dodržení tohoto postupu je nutností k naplnění práva na spravedlivý proces garantovaný y a vyjadřuje snahu demokratické společnosti vykonávat trestní řízení objektivně, spravedlivě a za stejných podmínek (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 17, nález č. 36, str. 251 a násl., dále rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 25, nález č. 30, str. 237 a násl.).

V posuzované věci Ústavní soud neshledal, že by rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení byla porušena stěžovatelova ústavně zaručená práva.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že nedošlo k zásahu do stěžovatelových základních práv a svobod, a proto návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2006

Stanislav Balík

předseda senátu