Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 751/05

Ústavní soud rozhodl dne 8. února 2006 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti REALIS-INVEST, s.r.o., se sídlem v Ostravě - Porubě, Svojsíkova 1596/2, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, adresa pro doručování Frýdlant nad Ostravicí, Malenovice 205, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 9. 2005, čj. -29, a usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. 7. 2005, čj. -23, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , , takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2005 se REALIS-INVEST, s.r.o., se sídlem v Ostravě - Porubě (dále jen "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil nadepsané usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 1. 2004, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. 7. 2005 o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti.

Spolu s ústavní stížností stěžovatelka podala návrh na zrušení ustanovení , , o výlučné místní příslušnosti obecného soudu podle polohy nemovitosti.

Z obsahu napadeného usnesení krajského soudu vyplývá, že vedlejší účastnice M. K. se jako žalobkyně domáhala před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou proti žalované stěžovatelce určení neexistence zástavního práva k nemovitostem v k.ú. Jablonecké Paseky a obci Jablonec nad Nisou. Námitku stěžovatelky ohledně místní nepříslušnosti okresní soud zamítl usnesením ze dne 28. 7. 2005. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání stěžovatelky usnesení okresního soudu potvrdil usnesením, jež je předmětem této ústavní stížnosti. V odůvodnění uvedl, že stěžovatelka se mýlí, má-li za to, že zástavní právo není právem k nemovitosti ve smyslu

Stěžovatelka je toho názoru, že právo, o které ve sporu jde, se nemovitosti přímo netýká a tudíž není "právem k nemovitosti" ve smyslu Místně příslušným tedy má být Okresní soud v Ostravě. Navíc místo, kde se spor má projednávat, je značně vzdálené od jejího sídla a není pro ni technicky a časově možné, aby se mohla zúčastnit všech soudních jednání. Rozhodnutími obecných soudů byla porušena základní práva zakotvená v a 2, , a 4d (dále jen ""). Podrobnější ústavněprávní argumentaci k tvrzenému porušení stěžovatelka neuvedla.

K návrhu na zrušení , , stěžovatelka uvedla, že je v rozporu s y; ani toto tvrzení nedoplnila podrobnější ústavněprávní argumentací.

K důkazu stěžovatelka navrhla připojit spis Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a spis Krajského soudu v Ústí nad Labem. Tomuto návrhu Ústavní soud nevyhověl, neboť pro ústavněprávní posouzení tvrzení stěžovatelky obsažených v ústavní stížnosti neshledal za potřebné tyto spisy vyžadovat.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadeného usnesení krajského soudu, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

K tvrzení, že byl porušen a y, zakotvující právo na spravedlivý proces, Ústavní soud připomíná, že spravedlivost řízení posuzuje v jeho celku a tudíž zásadně až po jeho pravomocném skončení; v dané věci navíc stěžovatelka evidentně zaměňuje procesní ústavní právo na spravedlivý proces s údajně chybným právním posouzením otázky místní příslušnosti obecnými soudy; právo na spravedlivý proces však přirozeně nezahrnuje v sobě právo na to, aby se soudy ztotožnily s právními názory stěžovatelky.

Stěžovatelka dále namítla porušení a 4y, kterého se ovšem nelze dovolávat samostatně. Proto jeho údajné porušení Ústavní soud posoudil společně s tvrzením o porušení y, jež zní

"Čl. 38

(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon."

Ústavní soud připomíná, že rozhodování každé věci příslušným (a tedy zákonným) soudem a soudcem je neopominutelnou podmínkou spravedlivého procesu, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, v daném případě (z četné judikatury viz např. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nálezy č. 76 a č. 88). Místo pro zásah Ústavního soudu pro porušení práva na zákonného soudce zakotveného v y by bylo pouze ve výjimečných případech, např. pokud by závěr obecných soudů ohledně místní příslušnosti zjevně neměl jakoukoliv oporu v zákoně, tj. byl výsledkem zřejmého omylu nebo zneužití. Stejně jako v jiných případech, také zde náleží především obecným soudům vyložit a aplikovat zákonná ustanovení o místní příslušnosti soudu. V případě stěžovatelky je nepochybné, že rozhodnutí obecných soudů o místní příslušnosti Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, jsou rozhodnutí učiněná na základě zákona, která jsou dle přesvědčení Ústavního soudu řádně a logicky odůvodněna a nenaznačují jakékoliv známky svévole. Tvrzení stěžovatelky o porušení a současně i a 4y jsou proto zjevně neopodstatněná.

Protože ústavní stížnost byla odmítnuta, nezabýval se Ústavní soud nezdůvodněným návrhem stěžovatelky na zrušení ustanovení , . Tento postup vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, podle které, dojde-li k odmítnutí stížnosti samotné, sdílí návrh s ní spojený "osud" stížnosti samé (viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 4, usn. č. 22).

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost a návrh s ní spojený podle ust. a b) , o Ústavním soudu, v platném znění, jako zjevně neopodstatněné odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. února 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu