Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 653/05

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Václavem Sedlářem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Údolní 5, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. -62, ze dne 28. 7. 2005, a jemu předcházejícím rozhodnutím správních orgánů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

I.

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení , 3, , , a d zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně a jemu předcházejících rozhodnutí správních orgánů.

Rozhodnutím Finančního úřadu v Uherském Brodě ze dne 30. 11. 2000, č. j. 60913/00/338920/7038, bylo stěžovateli předepsáno penále ve výši 182.980,- Kč za pozdní úhradu daňové povinnosti. Proti zamítavému rozhodnutí jeho odvolání Finančním ředitelstvím v Brně podal stěžovatel správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. , stěžovateli vyhověl a rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně zrušil. Na základě kasační stížnosti Finančního ředitelství v Brně však Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. , uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil. V následném řízení pak Krajský soud v Brně vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně rozsudkem, č. j. -62, ze dne 28. 7. 2005 zamítl. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí Krajského soudu v Brně podal stěžovatel dne 26. 8. 2005 opravný prostředek, kasační stížnost a posléze dne 4. 10. 2005 rovněž ústavní stížnost.

II.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje formální a obsahové náležitosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Nepřípustnost ústavní stížnosti v řízení před Ústavním soudem vyplývá ze skutečnosti, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že se v případě ústavní stížnosti nejedná o procesní prostředek, který by mohl být využit k ochraně práva vedle prostředků jiných, ale že ústavní stížnost lze podat tehdy, jestliže stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovými prostředky se podle tohoto zákonného ustanovení rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Jak Ústavní soud vyslovil v řadě svých rozhodnutí, ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, u nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Ochrana ústavnosti přitom není úkolem pouze Ústavního soudu, ale i úkolem všech orgánů veřejné moci, a to zejména obecné justice, jak to vyplývá z y ČR.

Protože v projednávané věci probíhá v současné době u Nejvyššího správního soudu řízení o kasační stížnosti proti stěžovatelem napadenému rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. -62, ze dne 28. 7. 2005, o které dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, a stěžovatel tedy dosud nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nezbylo Ústavnímu soudu, než s ohledem na princip subsidiarity posoudit ústavní stížnost jako nepřípustnou.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. 2. 2006

Michaela Židlická

soudce zpravodaj