Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 578/05

Ústavní soud rozhodl ve věci stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Věrou Fořtovou, U Brodu 74, Karlovy Vary, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2005, sp. zn. , a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dne 26. 8. 2005 obdržel Ústavní soud stížnost pana J. K., jíž brojí proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2005, sp. zn. , a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. . Stěžovatel má za to, že výše uvedenými rozsudky obecných soudů došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, jež jsou mu garantována d.

Ústavní soud zkoumal, zda byla stížnost podána včas a zda jsou splněny i další formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a naznal, že ústavní stížnost je podána předčasně.

II.

V předmětné ústavní stížnosti stěžovatel poukazuje na skutečnost, že pro nesprávné hodnocení důkazů bylo ve věci podáno též dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to z důvodu ustanovení a) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "). Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval. Stěžovatel není takto povinen vyčerpat procesní prostředek, jenž může být orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut z důvodů závisejících na jeho uvážení [typicky se jedná o postup dovolacího soudu podle ustanovení ].

Z poučení o opravných prostředcích, jež je obsaženo v rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. , vyplývá, že proti citovanému rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení uvedeného rozhodnutí.

Ústavní soud si od obecných soudů vyžádal fotokopii předmětného dovolání a fotokopii doručenky rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. , z níž je zřejmé, že bylo doručeno dne 1. 8. 2005.

III.

Jak již Ústavní soud v minulosti konstatoval, souběžné podávání ústavní stížnosti a dovolání není nutné. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů počne stěžovateli běžet až dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Pokud by byla ústavní stížnost Ústavním soudem věcně posouzena dříve než o dovolání rozhodne Nejvyšší soud, mohlo by ze strany Ústavního soudu dojít k nepřípustnému zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů. Pokud by naopak Ústavní soud vyčkával, jak rozhodne Nejvyšší soud, zbytečně by prodlužoval délku svého řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR nelze takto předjímat a ústavní stížnost je tedy podána předčasně.

Ústavní soud považuje za prospěšné opětovně zdůraznit, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele nikterak nepoškozuje, neboť v případě, že Nejvyšší soud dovolání nevyhoví, bude moci podat novou ústavní stížnost a v ní zohlednit i průběh a výsledky dovolacího řízení.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle .

Poučení:Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. 2. 2006

Michaela Židlická

soudce zpravodaj