Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 786/05

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti V. V. M., zastoupeného JUDr. Helenou Martiňákovou, advokátkou se sídlem Praha 7, U Smaltovny 1334/22C, proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 10. 2005, sp.zn. , a usnesení Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech ze dne 12. 9. 2005, sp.zn. 4 Zt 43/2005 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Podle jeho názoru jimi byla porušena jeho základní práva, a to právo na osobní svobodu dle , 5 d (dále jen " ") a právo na spravedlivý proces dle y.

Dne 12. 9. 2005 vydal státní zástupce usnesení, kterým se stěžovatel ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla soudem projednána při veřejném zasedání dne 14. 10. 2005 a 31. 10. 2005, kdy bylo rozhodnuto, že se stížnost zamítá.

Argumentace stěžovatele, kterou uplatňuje jak v řízení před obecnými soudy, tak ve svých ústavních stížnostech, se opírá o údajný nedostatek doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Tato argumentace již byla stěžovatelem použita v ústavní stížnosti, která je vedena pod sp.zn.

. Za její pomoci se zde stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí o vzetí do vazby a rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o vzetí do vazby. Obsahem stížnosti projednávané v tomto řízení je především zpochybnění důkazů, které byly v otázce doručení předmětného usnesení provedeny obecným soudem. Stěžovatel neuvádí nic nového nad rámec toho, co již uvedl v průběhu řízení pod sp.zn.

.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Vzhledem k tomu, že vylíčení skutkových okolností, ani použitá argumentace nepřináší v porovnání s ústavní stížností sp.zn.

nic nového, je možné v odůvodnění zcela odkázat na rozhodnutí v této věci. Okresní státní zastupitelství v Karlových Varech nebylo účastníkem předcházejícího řízení před Ústavním soudem a nebude mu tak rozhodnutí, na které Ústavní soud odkazuje, doručeno. Z toho důvodu na tomto místě Ústavní soud uvádí relevantní část odůvodnění usnesení ve věci sp.zn.

.

Ústavní soud především zdůrazňuje, že není běžnou další instancí v systému obecného soudnictví. Jeho úkolem není přezkum rozhodnutí obecných soudů z hlediska jejich zákonnosti. Je oprávněn a povolán se nezákonností rozhodnutí obecných soudů zabývat pouze v případě, že tato zároveň znamená porušení některého ústavním pořádkem zaručeného základního práva stěžovatele.

Ústavní soud je toho názoru, že výhrady týkající se doručení písemného překladu usnesení o zahájení trestního stíhání ex post po stěžovatelově vzetí do vazby je nutno chápat v kontextu nikoliv toliko formálního, nýbrž především materiálního, tj. obsahového pojetí ústavně zaručených základních práv. Stěžovatel měl možnost tento jím tvrzený nedostatek doručení namítat nejprve při výslechu dne 10. 6. 2005, kde byla přítomna tlumočnice z jeho mateřského jazyka, a druhý den při výslechu za přítomnosti obhájkyně a tlumočnice, a této možnosti nevyužil. Jestliže tak neučinil z taktických důvodů, jak se uvádí v ústavní stížnosti, nelze to přičítat k tíži soudu, neboť především stěžovatel sám musí střežit svá práva. Jak vyplývá ze spisu, soud vycházel z toho, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo stěžovateli doručeno. Stěžovatel tento fakt při výslechu před rozhodnutím o vzetí do vazby nikterak nezpochybnil. Za takové situace nelze konstatovat, že by mu byla znemožněna efektivní a účinná ochrana jeho práv a že by rozhodnutí soudu bylo v rozporu s jeho základními právy. Námitkou nedoručení, kterou stěžovatel takticky uplatnil až ve stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby a dále ve stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě, se Okresní soud v Karlových Varech zevrubně zabýval v rámci jednání, která proběhla dne 14. 10. 2005 a 31. 10. 2005 a setrval na názoru, že stěžovateli bylo předmětné usnesení doručeno.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněnou odmítnout podle ust. .

K navrhovanému odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že tento návrh má akcesorickou povahu, to znamená, že je možno jej podat pouze s ústavní stížností a sdílí i její osud v tom smyslu, že pokud je ústavní stížnost z důvodu zjevné neopodstatněnosti ( ) odmítnuta, je odmítnut i návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Z toho důvodu jej nebylo třeba zmiňovat ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu