Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 635/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 12. ledna 2006 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy ve věci navrhovatele IMEX Premium, s. r. o., se sídlem Hlinsko, Resslova 260, IČ 47455110, zastoupeného Mgr. Petrem Švadlenou, advokátem se sídlem 500 03 Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005 č. j. -53, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel v ústavní stížnosti proti výše označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu navrhl jeho zrušení, jakož i zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2004 sp. zn. , Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2003 č. j. 1117/150/2003-Kla a rozhodnutí Finančního úřadu v Hlinsku ze dne 20. 1. 2003 č. j. 1184/02/235970/3600. Návrh odůvodnil tím, že se rozhodnutími státních orgánů cítí dotčen v právech zakotvených v , v a 4, v a v , 2d, když jimi byl, dle svého přesvědčení, svévolně uznán povinným ke splnění daňové povinnosti bez řádného daňového rozhodnutí s tím, že byl zavázán plnit za daňového dlužníka Pivovary Hradec Králové, s. p. Hradec Králové. Uvedl, že k přechodu předmětné daňové povinnosti na něj nikdy nedošlo a po finančním plnění mu proto vznikl nárok na vrácení daňového přeplatku - nárok mu však jmenovanými orgány přiznán nebyl. Stejně argumentoval ve všech svých podáních, naposledy v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten v rozhodnutí, jímž stížnost zamítl, dospěl k závěrům, ke kterým má výhrady a tvrdí, že se jmenovaný soud s důvody obsaženými v kasační stížnosti nevypořádal.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -53 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud se s námitkami uplatněnými stěžovatelem v kasační stížnosti v plném rozsahu vypořádal a opodstatněně ji zamítl. Vyčerpávajícím způsobem a s použitím zákonných ustanovení - , a vyložil, proč poté, co stěžovatel privatizoval státní podnik a nabyl tak vlastnictví k majetku firmy Pivovary Hradec Králové, na něj přešla nejen práva označené firmy, ale také její závazky, a tedy i závazek uhradit dluh vyplývající z nesplněné daňové povinnosti, a proč stěžovateli po finančním plnění nemohl vzniknout na dani přeplatek a tak nárok na jeho vrácení. Na odůvodnění rozsudku lze v dalším dokázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2006