Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 487/05

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma v právní věci navrhovatele Ing. B. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 437, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu v Kolíně, ze dne 9. 5. 2005, zn. 72/9-A30, ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/7-ŠVO (UZ 5247/00/7), ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/8-ŠVO (UZ 5247/00/8), ze dne 14. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/9-ŠVO (UZ 5247/00/9) a ze dne 16. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/10-ŠVO (UZ 5247/00/10) v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o vlastnictví pozemku parc. č. 1900/5 o výměře 240 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, v katastrálním území, obci a okrese Kolín tak, že tento pozemek je v podílovém spoluvlastnictví S. M. a R. P., takto:

I. Řízení o ústavní stížnosti v části směřující proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu v Kolíně, ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/8-ŠVO (UZ 5247/00/8), ze dne 14. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/9-ŠVO (UZ 5247/00/9), a ze dne 16. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/10-ŠVO (UZ 5247/00/10),se zastavuje. II. Ve zbývající části se návrh odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem ze dne 30. 8. 2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu v Kolíně. Tvrdí, že byl vlastníkem domu bez čp/če, jiné stavby, na parcele St. 5605, parcely St. 5605 o výměře 643 m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku č. 1900/5 o výměře 577 m2, ostatní plocha manipulační plocha. Uvedené nemovitosti nabyl vydražením podle , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a , o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu v Kolíně (šlo o rozhodnutí ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/7-ŠVO (UZ 5247/00/7), bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby podle ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen " "), (S. M. a R. P.) jsou spoluvlastnicemi každá id. 1/2 pozemků v rozhodnutí vymezených, mimo jiné i p. č. 1900/5 o výměře 240m2. Dalšími rozhodnutími tohoto orgánu pak bylo rozhodnuto obdobně ohledně pozemků p. č. 1900/15, st. p. č. 5605/4, p. č. 1900/16 a st. p. č. 5605/3, které jsou také evidovány jako vlastnictví stěžovatele. Stěžovatel se domnívá, že napadenými rozhodnutími došlo k zásahu do jeho vlastnického práva, neboť mu jeho nemovitosti byly fakticky odňaty bez jakékoliv náhrady. Tvrdí též, že v řízení došlo k procesním pochybením, jež spatřuje mimo jiné v tom, že neměl postavení účastníka řízení.

Přípisem ze dne 14. 9. 2005 vzal stěžovatel ústavní stížnost zpět v části, týkající se rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Kolíně, ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/8-ŠVO (UZ 5247/00/8), ze dne 14. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/9-ŠVO (UZ 5247/00/9) a ze dne 16. 9. 2004, čj. PÚ 377/04/10-ŠVO (UZ 5247/00/10).

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zák. o Ústavním soudu") může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že podmínky daného ustanovení byly naplněny, Ústavní soud dle něj postupoval a rozhodl o zastavení řízení o příslušné části návrhu.

Ústavní soud se tedy dále zabýval návrhem pouze v části, týkající se rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu v Kolíně, ze dne 9. 5. 2005, zn. 72/9-A30, ze dne 28. 6. 2004, čj. PÚ 377/04/7-ŠVO (UZ 5247/00/7).

Podle ustanovení zák. o Ústavním soudu, jsou oprávněni podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen " ") bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V projednávaném případě ústavní stížnost podává osoba, která účastníkem řízení, z něhož napadená rozhodnutí vzešla, nebyla. Správní orgán rozhodoval v projednávaném případě dle , dle jehož ustanovení jsou účastníky řízení oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu, povinná osoba a pozemkový fond. Oprávněnými osobami byly v projednávaném případě S. M. a R. P., osobou povinnou dle téhož zákona stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, což byl dle zjištění správního orgánu Čs. stát - Karma, s. p., Český Brod. Stěžovatel tedy podle zákona nemohl být a ani nebyl účastníkem řízení, z něhož napadané rozhodnutí vzešlo. V daném řízení taktéž nebylo rozhodováno o jeho vlastnickém právu, i když lze připustit, že v konečném důsledku stěžovatel dopady do sféry svých práv pociťuje. Ochrana proti nastalému stavu však spočívá v řízení před obecným soudy, v daném případě pak zřejmě cestou návrhu na vydání bezdůvodného obohacení získaného z neplatného právního úkonu (srov. ). Z pohledu Ústavního soudu je v projednávaném případě klíčová skutečnost, že současná právní úprava ústavního soudnictví nezná tzv. actio popularis, jíž by se na Ústavní soud mohl obrátit navrhovatel i za situace, že účastníkem řízení nebyl (viz. cit. ustanovení ).

Podle nálezu Ústavního soudu,

sp. zn.

, sice skutečnost, že někdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o jeho právech, nemá za následek nemožnost dovolat se práva soudní cestou včetně ústavní stížnosti, takovéto pravomocné rozhodnutí však ve vztahu k němu představuje "jiný zásah orgánu veřejné moci" ve smyslu písm. d) y a ochrana jeho základního práva je tak tímto způsobem zaručena. Ani to však dle názoru Ústavního soudu nečiní stěžovatele osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti v projednávaném případě, neboť jak bylo již uvedeno, správní orgán vedl řízení se zákonem stanoveným okruhem účastníků a o právech stěžovatele fakticky nerozhodoval. Za daného stavu je tak stěžovatel i z tohoto pohledu osobou zjevně neoprávněnou k podání projednávané ústavní stížnosti. Nadto je nutno poznamenat, že i pokud snad stěžovatel spatřoval v postupu správního orgánu tzv. "jiný zásah orgánu veřejné moci", pak tomu měl uzpůsobit petit své ústavní stížnosti. Pokud stěžovatel navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a nežádá tedy od Ústavního soudu postup dle zák. o Ústavním soudu, by se Ústavní soud, jenž je podle své ustálené judikatury vázán petitem ústavní stížnosti, takovým případným zásahem ostatně ani nemohl zabývat, neboť k tomu za dané situace není příslušný [ ] .

Ve světle výše uvedeného tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost v části, jež nebyla stěžovatelem vzata zpět, odmítnout jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§43 odst. 1 písm. c) zák. o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2006

S t a n i s l a v B a l í k , v. r.

předseda senátu