Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 706/05

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. K., zastoupeného Mgr. Jiřím Janatou, advokátem se sídlem Jilemnice, Valdštejnská 41, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 9. 2005, čj. - 46, takto:

Ústavní stížnost se odmítá .

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 17. 12. 2005, stěžovatel navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 9. 2005, čj. - 46. Tímto usnesením krajský soud odmítl jeho odvolání v části směřující proti výroku I. usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 9. 3. 2005, čj. - 37, ve výroku III. toto usnesení okresního soudu potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že podává ústavní stížnost zcela formálně, neboť podle jeho názoru "Ústavní soud nepřihlíží k podstatě věci a uznává pouze průtahy v řízení". Stěžovatel tvrdí, že v jeho případě došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Soudy si vyznačily právní moc usnesení, aniž by akceptovaly právo stěžovatele na odvolání. To podle stěžovatele dokazuje, že "soudy v ČR mají své zákony a ani Ústavní soud ve prospěch stěžovatele nezasáhne. Stěžovatel tento postup považuje za záležitost politickou a za jeho pronásledování ze strany státní moci".

Ze shora označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, vydaného ve věci oprávněného V. O., proti povinnému stěžovateli, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal odvolání proti výrokům ad. I. (o zastavení exekuce) a ad. III. (o povinnosti stěžovatele zaplatit náklady exekuce) usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 9. 3. 2005, čj. - 37, a namítal, že v případě zastavení exekuce pro jeho nemajetnost, jako povinného, neměl být zavázán k náhradě nákladů exekuce.

V části, v níž stěžovatel svým odvoláním napadl výrok I. o zastavení exekuce, nebylo jeho odvolání uznáno přípustným, neboť povinný (stěžovatel) k podání odvolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto v jeho prospěch (exekuce proti němu byla zastavena), nemá věcnou legitimaci. Krajský soud proto odvolání stěžovatele v této části odmítl jako podané někým, kdo k němu není oprávněn podle .

Odvolání stěžovatele v části směřující proti výroku III. usnesení okresního soudu přezkoumal krajský soud v mezích, v nichž se stěžovatel domáhal jeho přezkumu a uzavřel, že odvolání není opodstatněné. Náklady exekuce je, podle § 87 odst. 3 exekučního řádu, povinen exekutorovi hradit povinný. Pouze v případě, kdy k zastavení exekuce došlo v důsledku procesního zavinění oprávněného, nese podle exekučního řádu náklady exekuce oprávněný. O procesním zavinění oprávněného lze uvažovat v případech, kdy nezachoval při podání návrhu na exekuci nebo při jejím provádění potřebnou míru pečlivosti, a kde proto přistoupil k vymáhání splnění povinnosti cestou exekuce, popř. v exekučním řízení pokračoval bezdůvodně. V předmětné věci byla exekuce zastavena pro nemajetnost povinného stěžovatele. Oprávněný se před nařízením exekuce ani v jejím průběhu žádného procesního zavinění, jehož důsledkem bylo zastavení exekuce, nedopustil. Nemajetnost povinného nemůže jít k tíži oprávněného. Okresní soud proto správně stanovil, že povinnost k náhradě nákladů exekuce má povinný stěžovatel a správně určil výši těchto nákladů.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel tvrdí, že Krajský soud v Hradci Králové postupoval protiústavně, ale neuvedl žádné konkrétní argumenty, v čem konkrétně mělo dojít k porušení jeho základních práv, zakotvených v a d.

Úkolem Ústavního soudu je poskytovat ochranu základních práv a svobod zakotvených v ě ČR a v d. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů, a proto nemůže vykonávat přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu zejména s u ČR a d. Z těchto důvodů ani skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní názor, s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti (viz nález

sp. zn.

).

Po přezkoumání věci Ústavní soud konstatuje, že nezjistil nic, co by tuto věc posouvalo do ústavněprávní roviny. V řízení před Krajským soudem v Hradci Králové nedošlo k porušení základních práv stěžovatele, zakotvených v a d. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2006

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu