Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 664/04

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Městské části Praha 9 se sídlem Sokolská 324/14, Praha 9, zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem Jandova 8, 190 00 Praha 9, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2004, sp. zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 9. 2003, č.j. -52, takto:

Řízení se z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka včas podanou ústavní stížností (poznámka: doplněnou podáním ze dne 23. 5. 2005) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2004, sp. zn. , kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. , namítá, že napadeným rozsudkem byl porušen , a d (dále jen " "). Stěžovatelka byla žalována z titulu bezdůvodného obohacení ve sporu o zaplacení částky 506.096,- Kč s příslušenstvím, který vyvolal vedlejší účastník (jako žalobce) V. H. Zaplacení této částky se domáhal s tvrzením, že v prosinci 1997 uzavřel jako nájemce nemovitosti se stěžovatelkou jako pronajímatelkou dodatek č. 3 k nájemní smlouvě o nájmu nemovitostí č. p. 1110 a č. p. 1512 v ulici U Svobodárny v Praze 9 - Libni (poznámka: která byla později změněna dodatky č. 1 a č. 2), jímž bylo proti původnímu ujednání zvýšeno nájemné, jež stěžovatelce zaplatil. Vedlejší účastník však považuje tento dodatek za absolutně neplatný, neboť o něm rozhodoval pouze orgán rady Městské části Prahy 9 a podepsal jej starosta, aniž by o něm jednalo a rozhodovalo zastupitelstvo městské části.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména tvrdí, že napadeným rozsudkem porušil Městský soud v Praze její ústavní právo, zakotvené v y, podle kterého má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo má stejný zákonný obsah a ochranu. Odvolává se na ustanovení o. z., které vymezuje obsah vlastnického práva. Z něho vyplývají pro vlastníka tři základní práva, a to předmět vlastnictví držet, užívat a požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Polemizuje s právními závěry Městského soudu v Praze a dovozuje, že ujednání o výši nájmu není podstatnou náležitostí nájemní smlouvy; proto je zde dán prostor, aby rozhodnutí o takové otázce bylo obecní radou podle přeneseno na starostu nebo na obecní úřad jako forma zabezpečení řešení ostatních činností obce, které nespadají do výlučné pravomoci zastupitelstva a nejsou jmenovitě uvedeny v - o) Tím, že Městský soud v Praze vyložil výše uvedená ustanovení zákona o obcích odlišně, porušil její právo na soudní ochranu, zakotvené v y. V této souvislosti se odvolává na nález Ústavního soudu ČR z 28. 4. 1994, sp. zn. , z něhož dovozuje, že obsahem práva na řádný proces je posouzení práva v souladu se zákonem a ústavním pořádkem.

Dopisem ze dne 14. 12. 2005 (doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 12. 2005) právní zástupce stěžovatelky oznámil Ústavnímu soudu, že stěžovatelka bere tímto ústavní stížnost "v celém rozsahu zpět, neboť mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem došlo k uzavření dohody o narovnání, kterou stěžovatelka a vedlejší účastník narovnali veškerá vzájemná sporná práva a nároky". S ohledem na uvedené stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti zastavil.

Proto Ústavní soud dle ustanovení za použití ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o ústavní stížnosti zastavil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2005

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu