Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 632/05

Ústavní soud rozhodl dne 22. prosince 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci navrhovatele T. J., zastoupeného JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem se sídlem Palackého 168, 755 01 Vsetín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. srpna 2005 č. j. -51 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. července 2004 č. j. -22, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svém základním právu na spravedlivý proces, zakotveném v , 2 d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle odůvodnění návrhu porušení označeného ústavně zaručeného práva bylo založeno tím, když obecné soudy dovodily, že rozhodnutí o nepovolení přezkumu (přesně specifikovaného) dodatečného platebního výměru ve stěžovatelově daňové věci není rozhodnutím způsobilým zasáhnout do jeho subjektivních hmotných práv či povinností, přičemž jeho správní žaloba byla Krajským soudem v Brně podle odmítnuta, kterýžto závěr akceptoval jako správný i Nejvyšší správní soud k jeho kasační stížnosti. S tímto závěrem stěžovatel nesouhlasí a na podporu své argumentace o odepření ústavně zaručené ochrany svých práv dále uvedl, že v předmětné věci "existuje meritorní rozhodnutí platné pro druhého společníka ve sdružení Ing. M. J., kterým byly na základě jím podaného odvolání stanoveny práva a povinnosti jinak. Je zřejmé, že stěžovatel nevyužil svého práva podat proti prvoinstančnímu rozhodnutí finančního úřadu odvolání, resp. toto realizoval opožděně." Protože nápravy lze dosáhnout jen cestou mimořádného opravného prostředku dozorčího práva, domáhal se mimo jiné i z tohoto důvodu posléze stěžovatel, aby Ústavní soud v záhlaví napadená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Ústavní soud není zpravidla oprávněn zasahovat do rozhodování obecných soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y ČR].

Předmětem námitek ústavní stížnosti je z hlediska jejího obsahu klíčové tvrzení, dle něhož rozhodnutí vydané na základě , kterým se nepovoluje přezkoumání rozhodnutí správce daně, je rozhodnutím podřaditelným pod taková, jimiž se v konečném důsledku zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti.

K této problematice III. senát uvádí, že dle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. ze dne 19. prosince 2000 "v případě rozhodování podle § 55b daňového řádu se jedná o rozhodnutí o právech a povinnostech (roz. daňového subjektu)... jen tehdy, jestliže v prvé fázi přezkoumání bylo rozhodnutí k přezkumu vůbec otevřeno a teprve ve druhé fázi bylo zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno." (in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 21, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 2002, str. 486). Jinými slovy vyjádřeno, III. senát Ústavního soudu má ve shodě s důsledky plynoucími z citovaného názoru pléna, jímž je vázán, když předmětné ustanovení zůstalo v mezidobí nedotčeno, za to, že shora označeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, ani jemu předcházejícím usnesením Krajského soudu v Brně nebylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces [shodně kupř. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

III. ÚS 233/05

; (in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 33, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 2005, str. 575)]. Správní žaloba nebyla způsobilá meritorního projednání, pročež došlo k jejímu odmítnutí v souladu se zákonem [§ 46 odst. 1 písm. a), § 65 odst. 1, § 70 písm. a) s. ř. s].

Obecné soudy, jakož i následně Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y ČR) jsou povinny při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů mohou uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [ , , y ČR, d; y ČR], což je v právním státě condicio sine qua non pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Námitka, dle níž stěžovatel nevyužil možnosti podat vůči původnímu meritornímu rozhodnutí včas řádný opravný prostředek, resp. vytýkající ve vztahu k téže skutkové situaci (v relaci k různým daňovým subjektům) existující dvě odlišná meritorní rozhodnutí, je takto v daném kontextu bez jakékoliv právní relevance. Je totiž věcí odpovědného přístupu stěžovatele postupovat ve vlastních záležitostech řádným pořadem práva, přičemž pakliže tak neučiní, nést důsledky s tímto právně významným nekonáním spjaté.

Pro uvedené Ústavní soud rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2005