Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 418/05

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. Ř., zastoupeného JUDr. Miroslavem Volkem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Hradci Králové, Jungmannova 1396, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 7. 2004, sp.zn. , v části týkající se skutku označeného jako ad 1), t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 20. 7. 2005 podal stěžovatel k poštovní přepravě návrh adresovaný Ústavnímu soudu, kterým brojí proti postupu obecných soudů v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , a domáhá se zrušení části rozsudku vydaného uvedeným soudem pod zmíněnou spisovou značkou dne 8. 7. 2004. Z odůvodnění ústavní stížnosti a z připojených dokumentů vyplývá, že proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel odvolání, které bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2004, sp .zn. , zamítnuto. Rozhodnutí odvolacího soudu stěžovatel napadl dovoláním, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. , odmítl. Krajský soud v Hradci Králové neshledal podmínky pro povolení obnovy trestního řízení, proto stěžovatelův návrh usnesením ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. , zamítl. Stížnost proti posledně uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 5. 2005, sp. zn. , zamítl jako nedůvodnou. Stěžovatel tvrdí, že se skutku uvedeného pod bodem 1) výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové nedopustil a vznáší řadu námitek k postupu orgánů činných v trestním řízení. Domnívá se, že v řízení došlo k dotčení jeho ústavně zaručených práv.

Ústavní soud primárně posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [ a odst. 3, , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zákonná dikce z výčtu opravných prostředků, které je nutno před podáním ústavní stížnosti, coby prostředku subsidiárního, vyčerpat, výslovně vylučuje návrh na povolení obnovy řízení. Záměr zákonodárce lze odůvodnit vymezením Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y) s kasační pravomocí. Vzhledem k tomu, že obnova řízení je opravný prostředek, který slouží k nápravě skutkových pochybení v předchozím řízení (lhůtu k jeho podání trestní řád nevymezuje), jeho uplatnění nelze považovat za podmínku přípustnosti ústavní stížnosti a s ukončením řízení o něm nelze spojovat počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím vydaným mimo řízení o povolení obnovy. Rozhodnutím o posledním opravném prostředku je v daném případě tedy usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2005, sp.zn. , jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele, které bylo stěžovateli doručeno dne 7. 3. 2005. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tedy skončila v pátek dne 6. 5. 2005.

Ústavní stížnost směřující proti části výroku rozsudku nalézacího soudu byla ovšem podána k poštovní přepravě dne 20. 7. 2005, tedy zjevně po lhůtě k tomu zákonem stanovené.

Pokud se stěžovatel domáhá použití ustanovení , což je zřejmé z obsahu jeho ústavní stížnosti, Ústavní soud je nucen konstatovat, že toto ustanovení se nedotýká běhu lhůty podle . Je třeba je vykládat pouze ve vztahu k uvedeného zákona tak, že umožňuje Ústavnímu soudu přijmout ústavní stížnost i tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Nedovoluje tedy prominout ani prodloužit lhůtu, jejíž běh a délku upravuje kogentní ustanovení .

Na základě uvedených skutečností proto Ústavní soud postupoval podle a ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. prosince 2005

S t a n i s l a v B a l í k

soudce zpravodaj