Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 678/05

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. prosince 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. Č., zastoupeného JUDr. Michalem Marčišinem, advokátem se sídlem U Koruny 1173, Hradec Králové, proti rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2001, č. j. 182352/01/228940/4086,

takto :

Ústavní stížnost s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu dne 5. 12. 2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byly porušeny jeho základní práva a svobody garantované y ČR a , odst. 2 a d.

Výše citovaným rozhodnutím byl vydán exekuční příkaz na srážku ze mzdy stěžovatele.

V podané ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že postup finančního úřadu byl chybný, případně účelový, zejména v aplikaci tehdy platných daňových zákonů a vyhlášek. Dle názoru stěžovatele tím došlo k porušení jeho základních práv a svobod, jak je uvedeno výše. Proto navrhuje, aby Ústavní soud jednak zrušil napadené rozhodnutí a dále Finančnímu úřadu v Hradci Králové nařídil uvést do souladu s tehdy platnými zákony, vyhláškami a zejména sazebníkem daně z obratu platného pro rok 1991 zprávu o kontrole daně z obratu vydanou Finančním úřadem v Hradci Králové pod č. 33/92.

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a není-li takového prostředku, ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (, odst. 5 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Ústavní soud z přiložených listinných důkazů zjistil, že stěžovatel si proti napadenému rozhodnutí podal námitku dle , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, která byla rozhodnutím Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2001, č. j. 189219/01/228940/4086, zamítnuta. Jak dále Ústavní soud zjistil, citované rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 16. 10. 2001. Jelikož je toto rozhodnutí rozhodnutím o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), je třeba šedesátidenní lhůtu počítat právě ode dne jeho doručení stěžovateli. Vzhledem k tomu je zřejmé, že zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti již stěžovateli marně uplynula.

Vzhledem k výše uvedenému proto nezbylo soudci zpravodaji, aniž by vyzýval právního zástupce stěžovatele k odstranění vad podání, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [ ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Soudce zpravodaj dodává, že nelze ponechat bez komentáře nekvalifikovaný postup právního zástupce stěžovatele při podání ústavní stížnosti, která ani po formální ani po obsahové stránce nesplňovala požadavky řádného podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2005

Eliška Wagnerová, v.r

soudce zpravodaj