Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 674/05

Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnost M. Š., proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 6. 2004, č. j. -12, exekučním příkazům ze dne 30. 8. 2004, č. j. EX 247/04-7 a EX 247/04-8 vydaným soudním exekutorem Jánem Lockem, Exekutorský úřad Kutná Hora, a usnesení o určení znalce ze dne 26. 4. 2005, č. j. 092 EX 247/04-11, vydaným soudním exekutorem Jánem Lockem, Exekutorský úřad Kutná Hora,

t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 30. 11. 2005 doručeným Ústavnímu soudu dne 2. 12. 2005 se stěžovatelka, za niž toto podání zpracoval a podepsal JUDr. Jiří Morávek, advokát se sídlem v Chocni, Ruská 879, domáhala zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí obecného soudu a soudního exekutora.

Jak stěžovatelka uvedla, Okresní soud v Pardubicích rozhodl napadeným usnesením o nařízení exekuce proti stěžovatelce, a to na základě vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 4. 4. 1997, č. j. Ro 155/96, k uspokojení pohledávky ve výši 247.413 Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Ján Locek, který následně vydal napadené exekuční příkazy k provedení exekuce prodejem blíže specifikovaných nemovitostí stěžovatelky a usnesení o určení znalce za účelem ocenění nemovitostí.

Podle stěžovatelky jí nebyla napadená rozhodnutí doručena a o probíhající exekuci se dozvěděla dne 30. 9. 2005. Domnívá se proto, že takovým postupem byla porušena její základní práva vyplývající z ústavního pořádku ČR, a to konkrétně z y a y ČR, a navrhla, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní stížnost dle písm. d) y ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně práv, ve vztahu subsidiarity. Subsidiarita ústavní stížnosti se tak odráží především v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází konkrétní výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti ( ) pro případy, kdy stěžovatel těchto prostředků nevyužije.

ve znění jeho poslední novely provedené dokonce výslovně rozšířil výčet těchto procesních prostředků tak, že se jimi rozumí nejenom řádné a mimořádné opravné prostředky (vyjma návrhu na obnovu řízení), ale i jakýkoliv jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, tedy nejen prostředek v rámci tzv. řádného pořadu práva. Tím spíše je však třeba trvat na tom, aby jednotlivec před tím, než se domáhá ochrany základních práv před Ústavním soudem, vyčerpal v rámci příslušných řízení všechny procesní prostředky sloužící k ochraně jeho práva, a to i v případě, že jde o prostředky, které mohl uplatnit v řízení, jež předcházelo řízení, z něhož rozhodnutí napadené ústavní stížností vzešlo.

V daném případě je z ústavní stížnosti patrné, že stěžovatelka již v rámci nalézacího řízení nevyužila jediného procesního prostředku k ochraně svého práva a naopak, aniž by podala odpor, nechala nabýt právní moci platební rozkaz, který se stal vykonatelným exekučním titulem. Pokud proto nyní stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutím, jimiž je na její nemovitý majetek veden na základě takového exekučního titulu výkon rozhodnutí, je třeba takovou ústavní stížnost již z tohoto důvodu považovat za nepřípustnou pro předchozí nevyčerpání procesních prostředků k ochraně práva.

Ústavní soud však navíc dotazem u Okresního soudu v Pardubicích a z kopie dodejky založené ve spise obecného soudu zjistil, že napadené usnesení o nařízení exekuce bylo stěžovatelce doručeno dne 10. 5. 2005 a právní moci nabylo dne 26. 5. 2005, aniž by stěžovatelka proti němu uplatnila řádný opravný prostředek. Jinak řečeno, také přímo v rámci exekučního řízení stěžovatelka nevyužila před podáním ústavní stížnosti opravné prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, a tím spíše je nutné ústavní stížnost hodnotit podle jako nepřípustnou.

Za takové situace již soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti a doložení, že je JUDr. Jiří Morávek oprávněn ji v řízení o ústavní stížnosti zastupovat. K ústavní stížnosti totiž nebyla přiložena zvláštní písemná plná moc, kterou by stěžovatelka zmocnila tohoto advokáta k zastupování; právní zastoupení na základě přiloženého usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. 11. 2005, č. j. -10, by pak Ústavní soud nemohl považovat za účinné, neboť specifické postavení Ústavního soudu mimo soustavu obecných soudů vylučuje, aby v řízení před Ústavním soudem jednal právní zástupce ustanovený stěžovateli obecným soudem; podle může stěžovatel jednat před Ústavním soudem toliko na základě zvláštní plné moci (takovou plnou moc je povinen stěžovatel předložit i v případě, kdy mu byl právní zástupce určen Českou advokátní komorou podle zákona č , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost jako nepřípustný návrh odmítl [ ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2005

Eliška Wagnerová, v.r

soudce zpravodaj