Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 448/05

Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., právně zastoupené JUDr. Jiřím Dolejšem, advokátem se sídlem Nádražní 47, Havlíčkův Brod, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2004 sp. zn. a dále proti postupu Úřadu práce v Havlíčkově Brodě, odboru státní sociální podpory, a Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, odboru sociálních věcí, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka učinila dne 1. 9. 2005 podání k Ústavnímu soudu, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce a bylo zatíženo rovněž dalšími nedostatky, ve stanovené lhůtě však byly vytknuté nedostatky odstraněny a byla podána řádná ústavní stížnost, co do náležitostí stanovených , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelka se v podané ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2004 sp. zn. , jakož i všech ostatních rozhodnutí Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. a dále, aby Ústavní soud zakázal další porušování ústavních práv "a to i před orgány odboru sociálních věcí ... tak i před orgánem státní sociální podpory úřadu práce v Havlíčkově Brodě a pomohl obnovit pokojný stav před jejich porušením". Stěžovatelka uvádí, že došlo k porušení a d (dále jen " ").

Z obsahu ústavní stížnosti a k ní přiložených materiálů Ústavní soud zjistil, následující skutečnosti:

Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 1. 2004 sp. zn. byl nezletilým Petrem a Karlem (jedná se o pseudonymy) pro řízení ve věci stanovení výživného ustanoven opatrovník, a to Městský úřad v Havlíčkově Brodě. Toto usnesení bylo k odvolání stěžovatelky potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2004 sp. zn. . Usnesení krajského soudu napadla stěžovatelka dovoláním, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2005 sp. zn. jako nepřípustné odmítnuto.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že dne 8. 1. 2004 byla pracovnicemi odboru sociálních věcí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě donucena pod pohrůžkou nevyplacení sociálních dávek podat návrh na stanovení výživného pro své děti Petra a Karla. Otec dětí, J. Š., byl opakovaně trestán a nyní je ve výkonu trestu odnětí svobody, dříve měl stěžovatelku psychicky týrat. Podle tvrzení stěžovatelky není otec schopen nést rodičovskou odpovědnost a není v zájmu dětí s ním udržovat jakýkoliv styk. Stěžovatelka se obává, že pokud bude otci stanovena povinnost platit výživné, nebude tak činit a navíc se opět pokusí s dětmi navázat kontakt a bude je i stěžovatelku ohrožovat; díky podanému návrhu J.Š. zná její současnou adresu, z čehož má strach. Stěžovatelka proto požadovala, aby Okresní soud v Havlíčkově Brodě v řízení nepokračoval, ten však bez ohledu na její žádost činí ve věci další úkony. Podle názoru stěžovatelky je v jejím případě splněna podmínka sociální potřebnosti pro vyplácení přídavků, aniž by musela uplatnit nárok na výživné u soudu. Úřadu práce v Havlíčkově Brodě stěžovatelka vytýká, že začal vést otce dětí na její adrese, a to přesto, že má trvalý pobyt v Brně. Stěžovatelka se obává, že tato skutečnost v něm může vyvolat představu nároků ve vztahu k jejímu bytu a rodině.

Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, neboť není vrcholem jejich soustavy. Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté y, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Na druhé straně je však jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) oprávněn, ale i povinen posoudit, zda bylo řízení jako celek spravedlivé a zda v něm nebyla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele.

Z obsahu podané ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka nesouhlasí s vedením soudního řízení o určení výživného. Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti však nemůže zasahovat do probíhajícího soudního řízení a přikazovat obecnému soudu, aby řízení zastavil. Vůči napadenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2004 sp. zn. ani vůči předcházejícímu usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 1. 2004 sp. zn. však stěžovatelka žádné konkrétní námitky nevznáší a Ústavní soud je shledal ústavněprávně zcela konformní. V této části je tedy ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Pokud stěžovatelka namítá, že postupem Úřadu práce v Havlíčkově Brodě a Městského úřadu v Havlíčkově Brodě došlo k porušení jejích ústavních práv, je nutno uvést, že Ústavní soud může vzhledem k principu subsidiarity postup orgánů veřejné moci přezkoumávat až poté, co jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, jež právní řád jednotlivci k ochraně jeho práv poskytuje. Z obsahu ústavní stížnosti však vůbec nevyplývá, zda stěžovatelka uplatnila námitky proti postupu shora zmíněných úřadů v rámci správního řízení, resp. soudního řízení správního. V tomto ohledu je tedy nutno ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou, neboť stěžovatelka ve smyslu nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje. Nad rámec shora uvedeného lze uvést, že tvrzený zásah do stěžovatelčiných práv měl nastat v lednu 2004 a ústavní stížnost by tedy byla i v případě její přípustnosti opožděná, a to i pokud by Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky [srovnej , resp. ].

Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , odst. 2 písm. a) , jako návrh dílem nepřípustný, dílem zjevně neopodstatněný, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2005

Jiřího Mucha v. r.

předseda senátu Ústavního soudu