Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 645/05

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky D. F., zastoupené JUDr. Evou Kapkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Limuzská 8, směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. června 2005, č. j. -153, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se ústavní stížností, kterou Ústavní soud obdržel dne 18. listopadu 2005, domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Citovaným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 bylo rozhodnuto v dědické věci po zůstaviteli J. F.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že soud nesprávně ohodnotil podíl v bytovém družstvu. Tímto postupem porušil právní praxi v oblasti dědického práva, čímž zároveň porušil ústavně zaručené vlastnické právo, neboť vycházel ze sdělení SBD o zůstatkové výši podílu v družstvu, ale opomenul skutečnou majetkovou hodnotu bytu.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny prostředky, které mu k ochraně práva poskytuje ( zákona). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. Princip subsidiarity ústavní stížnosti totiž vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je ochrana ústavnosti ve smyslu y ČR a do činnosti jiných orgánů veřejné moci může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá protiústavní porušení některých základních práv a svobod stěžovatele.

Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí poskytuje k ochraně jejího práva. V daném případě Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o dědictví, potvrdil nabytí dědictví pozůstalým a rozhodl o odměně notáře, jakož i o náhradě nákladů účastníků řízení. Jednalo se o prvostupňové rozhodnutí, proti němuž je přípustné odvolání, jak je ostatně uvedeno i v poučení. Stěžovatelka tak měla možnost podat řádný opravný prostředek k odvolacímu soudu. Protože tak neučinila, nevyčerpala všechny možnosti, které jí k ochraně jejího práva poskytuje, a ústavní stížnost je z tohoto důvodu nepřípustná.

Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj, aniž by stěžovatelku vyzýval k odstranění dalších vad podání, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 30. listopadu 2005

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj