Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 585/05

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti F. L., právně zastoupeného JUDr. Stanislavem Pavelkou, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 3, Libická 1832/5, směřující proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2005, sp. zn. , a Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 20. ledna 2005, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou a formálně bezvadnou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozsudky, jimiž byla zamítnuta jeho žaloba o určení vlastnictví k nemovitostem a vyklizení nemovitosti opírající se o tvrzené právo na vrácení daru.

V rámci svých stížnostních bodů zrekapituloval důkazní situaci s tím, že za trvání manželství převedl na manželku ideální 1/4 nemovitosti, kterou společně obývali. Po rozvodu manželství shledal hrubé porušování dobrých mravů v chování bývalé manželky nejen ve vztahu k němu, ale i k jeho rodičům. Proto podal žalobu, o které obecné soudy rozhodly napadenými rozsudky. Stěžovatel zevrubně předložil vlastní myšlenkové úvahy, v důsledku nichž měly obecné soudy dospět k vyvození odlišného skutkového základu věci. V návaznosti na tyto své výhrady posléze konstatoval, že se tímto postupem obecných soudů cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z , , a z d. Proto se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Jindřichově Hradci nálezem zrušil.

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen " ")].

Ústavnímu soudu, jenž není další přezkumnou (skutkovou) instancí v systému obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti, nepřísluší přehodnocovat hodnocení dokazování provedené obecnými soudy, a to ani tehdy, pokud by se s takovým hodnocením sám neztotožňoval. Z uvedeného plyne, že skutková polemika takto není způsobilá sama o sobě založit dotčení ústavních práv, neboť přehodnocovat obecnými soudy provedené myšlenkové operace upínající se k dokazování ve smyslu činění odlišných skutkových závěrů s odkazem na přisouzení jiné váhy tomu či onomu provedenému důkazu, jakož i hodnocení celkové důkazní situace Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší, nejedná-li se o extrémní rozpory zakládající vykročení z mezí ústavních kautel. Takovou situaci odůvodňující jeho zásah do rozhodovací činnosti obecných soudů ve věci stěžovatele Ústavní soud neshledal.

K námitce porušení práva na vlastnictví zaručeného v y poukazuje tedy Ústavní soud na skutečnost, že je v pravomoci obecných soudů plynoucí z y ČR, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, přičemž posouzení konkrétních okolností případu je zcela v jejich pravomoci a soudce je při výkonu své funkce nezávislý ( y ČR). Vlastnické nároky stěžovatele byly předmětem věci projednávané před obecnými soudy.

Pokud se stěžovatel odvolává na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, pak taková interpretace stěžovatelem vybočuje z kontextu nálezu, resp. jeho právní věty. Podle ní by k porušení práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s y upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný. K takovému zásahu však v projednávané věci nedošlo.

Pro úplnost pak Ústavní soud konstatuje, že právo na rovnost účastníků řízení ( y) a na veřejné projednání bez zbytečných průtahů a v přítomnosti spojené s možností vyjádřit se k všem prováděným důkazům ( y) nebylo v projednávané věci porušeno.

K návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud konstatuje, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. v daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti akcesoricky sdílí osud ústavní stížnosti.

Z uvedených důvodů, totiž především z již z povahy námitek ústavní stížnosti, bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto tak, jak je ve výroku usnesení uvedeno (§ 43 odst. 2 písm. a) Zákona).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2005

Michaela Židlická

předsedkyně senátu