Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 673/05

Ústavní soud rozhodl dne 10. listopadu 2005 o ústavní stížnosti V. Š., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.9.2003, č.j. -67, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2003, č.j. -52, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30.9.2002, č.j. -32, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 13.2.2004 (téhož dne předanou k poštovní přepravě), doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 16.2.2004 a Ústavnímu soudu dne 17.10.2005, se stěžovatel domáhá zrušení shora označených usnesení, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní lidská práva a svobody zakotvená v a 4, d.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky požadované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mimo jiné i skutečnost, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda je přípustná.

Podle ustanovení odst. 2 (ve znění účinném v době podání ústavní stížnosti) byla ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počínala běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Uvedená lhůta je lhůtou procesní a současně lhůtou, jež nemůže být prominuta ani prodloužena.

Ústavní soud upozorňuje, že ústavní stížnost je třeba ve stanovené lhůtě podat přímo k Ústavnímu soudu, a nikoli prostřednictvím soudu obecného, jak to učinil stěžovatel. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že i kdyby nedošlo k pochybení na straně Obvodního soudu pro Prahu 5 a tento postoupil neprodleně ústavní stížnost Ústavnímu soudu, nebyla by lhůta k podání ústavní stížnosti zachována.

Ze spisu bylo dále zjištěno, že řízení o dovolání stěžovatele bylo shora uvedeným usnesením Nejvyššího soudu zčásti zastaveno, neboť k jeho projednání nebyl Nejvyšší soud příslušný a ve zbývající části bylo dovolání stěžovatele odmítnuto jako nepřípustné ex lege.

Jestliže není dovolání proti rozhodnutí soudu druhého stupně přípustné ze zákona, odvíjí se lhůta k podání ústavní stížnosti ode dne doručení rozhodnutí soudu druhého stupně stěžovateli. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2003 bylo stěžovateli doručeno dne 4.8.2003, a tedy lhůta marně uplynula dne 2.10.2003.

Nad rámec výše uvedeného je možno poznamenat, že i kdyby Ústavní soud přisvědčil názoru stěžovatele, který (mylně) odvíjel lhůtu k podání ústavní stížnosti od doručení rozhodnutí dovolacího soudu a současně měl za to, že lhůtu zachová při podání ústavní stížnosti u soudu prvního stupně, a nikoliv přímo u Ústavního soudu, byla by i tak ústavní stížnost podána po lhůtě.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení , aniž by považoval za účelné vyzývat stěžovatele k odstranění vady jeho podání spočívající v absenci právního zastoupení, neboť i odstranění této vady by na uvedených závěrech Ústavního soudu ničeho nezměnilo.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2005

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj