Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 363/05

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti M. M., zast. JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, advokátem, sídlem Kobližná 19, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2004, č.j. -1372, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se v návrhu na zahájení řízení ze dne 21.6.2005, předaném téhož dne k poštovní přepravě, domáhal zrušení tří rozsudků a usnesení soudů a nařízení obnovy řízení. Na základě výzvy Ústavního soudu k odstranění vad stěžovatel, prostřednictvím právního zástupce, specifikoval ústavní stížnost tak, že směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2004, sp.zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 8.1.2004, sp.zn. a usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11.5.2004, sp.zn. , a požadoval zrušení napadeného usnesení Nejvyššího soudu. V podání uvedl, že byl uznán vinným úmyslným trestným činem, ačkoliv se nedopustil žádného jednání, které by vedlo k naplnění znaků příslušné skutkové podstaty. Podle jeho názoru Nejvyšší soudu odmítnutím dovolání završil řízení, v němž byla popřena zásada nestranného a spravedlivého procesu zajišťovaná v a násl.d a v y ČR.

Z předložených listinných podkladů Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 8.1.2004, sp.zn. , byl stěžovatel spolu s dalším obviněným uznán vinným trestným činem podvodu a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Proto prvostupňovému rozsudku se oba obvinění odvolali, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11.5.2004, sp.zn. , jejich odvolání zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel dovolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným usnesením Nejvyššího soudu tak, že bylo jako zjevně neopodstatněné odmítnuto. Usnesení bylo stěžovateli doručeno 17.1.2005 (téhož dne bylo doručeno i jeho právnímu zástupci).

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a y) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ).

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatele bylo dovolání, přičemž rozhodnutí o něm bylo stěžovateli doručeno 17.1.2005. Tento den byl rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání stížnosti a je zřejmé, že ke dni podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě, tato lhůta uplynulo.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2005

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj