Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 376/05

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M. P., t. č., zastoupeného JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Veverkova 1343, o návrhu, na základě něhož se přikazuje orgánům soudní moci České republiky respektovat právo na náhradu škody stěžovateli, způsobenou mu nezákonným rozhodnutím soudu dle d v částce 1.398.000,- Kč povinnou Českou republikou a o návrhu na náhradu nákladů zastoupení,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud podáním ze dne 27. 6. 2005, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 6. 2005, které však nesplňovalo náležitosti požadované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel především nebyl řádně zastoupen advokátem. K výzvě Ústavního soudu ze dne 29. 7. 2005 pak zaslal podání, datované 22. 8. 2005 a sepsané advokátem na základě řádné plné moci. V tomto podání navrhuje, aby Ústavní soud přikázal orgánům soudní moci České republiky respektovat právo na náhradu škody stěžovateli, způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu dle d v částce 1.398.000,- Kč povinnou Českou republikou. Současně se domáhá náhrady nákladů svého zastoupení v tomto řízení. Z obsahu podání je dále zřejmé, že jiný zásah orgánu veřejné moci spatřuje ve vydání rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. , kterým byl potvrzen výrok o rozvodu manželství stěžovatele v rozhodnutí Okresního soudu Náchod ze dne 9. 8. 2004, čj. -79. Vydáním uvedeného rozhodnutí totiž odvolací soud podle názoru stěžovatele překročil svoje pravomoci a porušil ústavně garantovaná práva stěžovatele a způsobil mu tak újmu. Proto se domáhá "respektování práva na náhradu škody", jak bylo výše uvedeno.

Ústavní soud primárně posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , a to zejména otázku, zda je sám k projednání ústavní stížnosti příslušný.

Ústavní soud je dle článku 83 y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 y a v článku 2 odst. 2 y, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit. Dle ustanovení y ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Působnost Ústavního soudu v případě ústavní stížnosti je primárně vymezena v písm. d) y. Ústavní soud je oprávněn posoudit v řízení o ní jen pravomocné rozhodnutí a jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Podle y pak zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla řízení před Ústavním soudem. Podle ustanovení , jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo, a současně buď zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva či svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením [ust. a a b) ].

Z uvedeného je zřejmé, že Ústavní soud je v řízení o ústavní stížnosti příslušný pouze k rozhodnutí o zrušení konkrétního individuálního právního aktu, nebo k vydání zákazu pokračovat v zásahu. Stěžovatel se v projednávaném případě nedomáhá ani jednoho postupu. Rozhodnutí soudu, v jehož vydání spatřuje podle odůvodnění jiný zásah orgánu veřejné moci, nepožaduje zrušit (nutno v této souvislosti uvést, že toho se již dříve u Ústavního soudu domáhal, ovšem jeho stížnost byla pod sp. zn. jako nepřípustná odmítnuta), ani zákazu v pokračování porušování práva, způsobeného jiným zásahem orgánu veřejné moci. S ohledem na výše uvedené tedy nelze dovodit oprávnění Ústavního soudu o projednávaném návrhu meritorně rozhodnout. Pokud jde o možnost náhrady za škody, způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím, ta je upravena , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a takovému návrhu jsou oprávněny vyhovět pouze v něm vymezené orgány, resp. posléze soud, ovšem při splnění v cit. zákoně stanovených předpokladů.

Podle ustanovení soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady zastoupení stěžovatele zcela nebo zčásti zaplatí stát, odůvodňují-li to jeho osobní a majetkové poměry, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením ( a ) téhož zákona a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. V projednávaném případě však posledně uvedená podmínka nebyla naplněna. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud projednávanou ústavní stížnost odmítá, nemůže návrhu stěžovatele na náhradu nákladů jeho zastoupení státem vyhovět.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2005

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj