Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 297/05

Ústavní soud rozhodl dne 23. 9. 2005 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. L., zastoupeného JUDr. Věrou Krejbichovou, advokátkou se sídlem v Podbořanech, Potoční 877, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. , a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 4. 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 23. 5. 2005 doručen návrh na zahájení řízení, z jehož obsahu Ústavní soud dovodil, že se jedná o ústavní stížnost ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované , přičemž shledal, že tomu tak není.

Stěžovatel především nerespektoval , jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a dále ve svém návrhu dostatečně neozřejmil, čeho se domáhá a jaká opatření v rámci své pravomoci má Ústavní soud na ochranu jeho práv přijmout. Na existenci těchto vad byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 6. 6. 2005, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro jejich odstranění v délce 30 dnů.

Stěžovatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 29. 6. 2005, v němž uvědomil Ústavní soud o tom, že mu byla dne 24. 6. 2005 Českou advokátní komorou určena pro účely zastupování před Ústavním soudem JUDr. Věra Krejbichová, nicméně nepředložil platnou plnou moc, jejímž prostřednictvím by doložil své právní zastoupení. K výzvě Ústavního soudu byla tato vada odstraněna a dne 12. 9. 2005 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost sepsanou právní zástupkyní stěžovatele. Z ní vyplynulo, že stěžovatel se domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. , jímž bylo odmítnuto jeho dovolání, a dále usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 4. 2003, sp. zn. , jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 1. 2003, č. j. -243, kterým byl stěžovatel odsouzen za pokus trestného činu znásilnění ve smyslu § 241 odst. 1 a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, k trestu odnětí svobody v trvání osmi let společně s nařízením ochranného sexuologického léčení.

Ústavní soud přezkoumal, zda jsou ve vztahu k těmto rozhodnutím splněny zákonné podmínky pro podání ústavní stížnosti a shledal, že ústavní stížnost byla podána opožděně. v stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V tomto případě bylo takovým rozhodnutím usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. , jež bylo stěžovateli doručeno dne 30. 10. 2003. Stěžovatel předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 20. 5. 2005, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti však bylo pondělí 29. 12. 2003.

Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle .

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. 9. 2005

Michaela Židlická

soudce zpravodaj