Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 446/05

Ústavní soud rozhodl dne 23. září 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele M. H., zastoupeného JUDr. Stanislavem Krejčím, advokátem se sídlem Koliště 39, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2005 sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu plynoucím z d, a to z pohledu práva jednoduchého porušením a tr. řádu. Aniž by vznesl jakékoliv výhrady vůči rozhodovacím důvodům stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu (toliko uvedl, že s ním "nesouhlasí, neboť se marně dovolával spravedlivého řízení"), polemizoval v naraci svého návrhu se skutkovými zjištěními soudů prvého a druhého stupně učiněnými v předmětné trestní věci, a to předložením vlastní verze skutkového děje, jenž měl být dle jeho názoru dovozen v rámci realizovaného důkazního řízení. Proto se následně domáhal, aby Ústavní soud shora označená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li podaný návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [ , odst. 2 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání navrhovatele, směřující do usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. , jelikož nedošlo k relevantnímu odstranění vad podaného dovolání [§ 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu]. Nad rámec tohoto důvodu odmítnutí mimořádného opravného prostředku dále dovolací soud uvedl, že i v případě jeho neodmítnutí z formálních důvodů by byl nucen tak učinit dle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť pouhý nesouhlas se skutkovými zjištěními nespadá pod rozsah žádného ze zákonem taxativně vyjmenovaných dovolacích důvodů, když takto, vycházeje z námitek stěžovatele, by se v rozporu se zákonem stavěl do pozice soudu třetí instance.

Ve vztahu k tomuto odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, vůči jehož rozhodovacím důvodům konečně stěžovatel, jak již bylo uvedeno, ani žádné konkrétní výhrady nevznesl, nelze (po jeho přezkoumání) než konstatovat, že bylo učiněno způsobem ústavně souladným; když pro úplnost se dodává, že ani obiter dictum uvedený závěr se nepohybuje mimo meze dané rámcem ústavně zaručených základních lidských práv, resp. práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 31, č. 23).

Pokud navrhovatel kasačním návrhem napadl rovněž usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. , v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené, neboť jím podané dovolání nebylo s ohledem na shora uvedené posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně jeho práva poskytoval [ , odst. 4 a contrario , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě těchto důvodů bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 2005