Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 548/05

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti společnosti PROFISTAV Praha, s.r.o., se sídlem Praha 4, Bělčická 2842/15, IČ 25 12 88 17, právně zastoupené Mgr. Ivanem Courtonem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 10, Minská 15, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. března 2005, sp. zn. , takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 19. srpna 2005 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, kterým se stěžovatelka domáhala zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. prosince 2002, sp. zn. , a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem bylo vyhověno návrhu stěžovatele na náhradu škody vůči 25 žalovaným, v celkové výši 309.335,- Kč. Rozsudek napadli pouze tři žalovaní, avšak krajský soud zrušil rozsudek celý. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že uvedený postup nebyl správný, neboť ve vztahu s osobám, které nepodaly odvolání nabyl rozsudek právní moci, a nebylo tedy možné, aby takový rozsudek byl zrušen.

Z přiloženého usnesení je zřejmé, že důvodem, pro který krajský soud zrušil rozsudek, byla skutečnost, že stěžovatelka nebyla původním subjektem, který podal žalobu. Ačkoliv podle soudu prvého stupně došlo k tzv. singulární sukcesi, neshledal krajský soud v provedeném řízení pro takovýto závěr oporu, a proto měl být účastníkem řízení rovněž původní žalobce.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuelních věcech jsou v ČR vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem; především tedy procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících řízení.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, a to za splnění několika zákonných podmínek. Mezi tyto podmínky patří ustanovení Zákona které stanoví, že ústavní stížnost není přípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně práva poskytuje.

V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že řízení trpělo podstatnou odstranitelnou vadou. Za této situace zrušil původní rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení. V řízení bude zjevně nutné odstranit vadu, jíž řízení trpí. Teprve poté bude soud rozhodovat o věci samé, přičemž stěžovatelce bude zachován výběr opravných procesních prostředků, které jí poskytuje.

S přihlédnutím k těmto okolnostem je třeba považovat ústavní stížnost za podanou předčasně a tedy jako na nepřípustnou. Za těchto okolností proto Ústavní soud, aniž by činil další kroky v řízení, ústavní stížnost odmítl z důvodu její nepřípustnosti dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) Zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 Zákona).

V Brně dne 7. září 2005

JUDr. Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka