Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 158/05

Ústavní soud rozhodl dne 25. srpna 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. M. D., soudní exekutorky, zastoupené JUDr. Alenou Jirovcovou, advokátkou v Jičíně, Šafaříkova 161, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, která i jinak splňovala formální podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2004 ( -29) a tvrdila, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva obsažená v , a 4 d.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2004 ( -29) bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. srpna 2004 (Nc 8636/2003-22) ve výrocích II. a III. Okresní soud v Hradci Králové výrokem I. zastavil exekuci nařízenou usnesením ze dne 30. dubna 2003 ( -4), výrokem II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. povinnému uložil povinnost nahradit stěžovatelce (soudní exekutorce JUDr. M. D.) náklady exekuce 4 394,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Řízení bylo zastaveno, neboť se nepodařilo dohledat postižitelný majetek povinného.

V ústavní stížnosti stěžovatelka po rekapitulaci řízení - stručně shrnuto - obhajuje názor, že náklady exekuce měl hradit oprávněný, neboť podal návrh na nařízení exekuce, ač povinný nemá (neměl) žádný majetek a žádnou činnost delší dobu nevyvíjí, a tím z procesního hlediska zavinil, že exekuce musela být zastavena. Nadto s jejím zastavením souhlasil. Podle názoru stěžovatelky obecné soudy v daném případě chybně a nesprávně použily výklad exekučního řádu ve spojení s věty prvé Exekutor je v podobném postavení jako notář v dědickém řízení, kterému však při předlužení dědictví hradí odměnu a hotové výdaje stát. Poukazuje, že 60 až 70 % exekucí je zastavováno z důvodu platební neschopnosti povinných a exekutor za tuto práci nedostane zaplaceno; to vede k diskriminaci exekutorů a jejich nerovnoprávnému postavení oproti jiným občanům. Stěžovatelka proto navrhla zrušit usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jak je vpředu označeno.

Ústavní soud, po prostudování obsahu ústavní stížnosti a jím vyžádaných spisů JUDr. M. D. soudní exekutorky Exekutorského úřadu v Hradci Králové sp. zn. EX 358/03 a Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatelky je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jak je vpředu označeno, pod aspektem ochrany ústavnosti ( y ČR), jež výlučně zakládá pravomoc Ústavního soudu zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů.

V dané věci neshledal Ústavní soud porušení stěžovatelkou tvrzených ústavně zaručených práv (svobod). Vycházel přitom zejména z respektování své vlastní judikatury.

V usnesení

sp. zn.

v obdobné věci Ústavní soud konstatoval: "Exekutor vystupuje při své činnosti v postavení podnikatele podle obchodního zákoníku. Podnikáním se rozumí činnost, prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Z této definice vyplývá základní charakteristika postavení podnikatele - soustavná činnost prováděná za účelem dosažení zisku a ve vztahu k oprávněnému na vlastní riziko. Je třeba zdůraznit, že exekutor jako podnikatel má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce. Toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na osobu oprávněnou".

Tento názor o postavení soudního exekutora jako podnikatele se sluší podle názoru Ústavního soudu doplnit takto. Vzhledem k tomu, že funkce exekutora má rysy výkonu veřejnoprávní funkce - úkony exekutora v exekučním řízení se považují za úkony soudu, exekutora provedením exekuce pověřuje soud (§ 28 exekučního řádu) a exekutor nemůže toto pověření k provedení exekuce odmítnout (exekutor je vyloučen z provedení exekuce pouze za podmínek uvedených v § 29 exekučního řádu) - nelze než konstatovat, že exekutor má právo na uhrazení odměny v plné či alespoň v poměrné výši za jím vykonanou práci. Ústavní soud však v daných souvislostech nemohl rovněž nepřihlédnout k tomu, že podle exekučního řádu má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce, jejíž výše je podrobněji upravena v vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. , o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. V dané věci z připojených spisů (soudního i exekučního) nevyplývá, že by stěžovatelka toto oprávnění požadovat zálohu od oprávněné využila. Právě z obdržené zálohy by přitom mohla stěžovatelka náklady exekuce (včetně i náhrady za vynaložený čas) pokrýt. Pokud by oprávněný zálohu neuhradil, může exekutor podle exekučního řádu odmítnout provést požadovaný úkon. Nadto podle exekučního řádu platí, že nesloží-li oprávněný ve lhůtě určené exekutorem přiměřenou zálohu na náklady exekuce, soud na návrh exekutora exekuci zastaví. Právě z těchto důvodů neshledal Ústavní soud porušení tvrzených , , a d.

Pro úplnost Ústavní soud konstatuje, že stejný názor jako v usnesení

sp. zn.

byl uveden v usnesení

sp. zn.

. V tomto usnesení se Ústavní soud dále vyjádřil za obdobných skutkových okolností k tvrzenému porušení d poukazem na nález pléna Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, ve kterém interpretoval d v tom smyslu, že toto ustanovení neuvádí samostatná jednotlivá základní práva, ale stanoví pouze nutnost ukládat obecné povinnosti toliko na základě zákona při zachování základních práv a svobod. Tohoto ustanovení se lze tedy domáhat pouze v návaznosti na další ustanovení d, y ČR nebo mezinárodních smluv ve smyslu y ČR, která obsahují konkrétní základní práva nebo svobody, k jejichž porušení došlo. Obdobně lze konstatovat, že nedošlo v této konkrétní věci k tvrzenému porušení a d.

Ústavní stížnost stěžovatelky posoudil proto Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou a jako takovou ji odmítl [ ], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2005

Jiří Mucha

předseda senátu