Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 61/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1. M. K. a 2. K. S., obou zastoupených Mgr. P. M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 11. února 2004, která splňovala formální náležitosti podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), napadly stěžovatelky ve své občanskoprávní věci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2003 (-115) a tvrdily, že jím bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces (d). Stěžovatelky proto navrhly zrušit napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze, jak je vpředu označeno.

Ústavní soud zjistil (č. l. 12 spisu Ústavního soudu), že proti označenému rozsudku Městského soudu v Praze bylo podáno dovolání, na jehož základě bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. července 2005 () rozhodnuto tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2003 (-115) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. dubna 2003 (-97), ve spojení s usnesením ze dne 28. května 2003 (-99), se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem ke kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je zřejmé, že řízení před obecnými soudy není ukončeno pravomocným rozhodnutím. Ústavní stížností napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze, vzhledem k jeho zrušení Nejvyšším soudem ČR, po

právní stránce neexistuje. Z těchto důvodů posoudil Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelek jako nepřípustnou ( per analog. ), a jako takovou ji soudcem zpravodajem odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2005