Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 423/05

Ústavní soud rozhodl dne 9. 8. 2005 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. P., o ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 22. 7. 2005 doručen návrh na zahájení řízení, označený jako ústavní stížnost ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zakázal České republice pokračovat v porušování jeho ústavně zaručených práv a aby jí přikázal obnovit stav před porušením tím, že stěžovateli bude umožněno podat ústavní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2003, č. j. -545. Stěžovatel rovněž z titulu tvrzeného porušení svých ústavně zaručených práv požadoval přiznání náhrady škody ve smyslu d (dále jen " ").

Svůj návrh stěžovatel odůvodnil tím, že byl rozsudkem krajského soudu ze dne 22. 10. 2003, č. j. -545, odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výši osmnácti let. V důsledku nesprávného postupu krajského soudu, jenž ustanovil stěžovateli advokáta pro řízení před Ústavním soudem, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, došlo posléze k opožděnému podání ústavní stížnosti a následně k jejímu odmítnutí usnesením Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2005,

sp. zn.

. V nesprávném postupu krajského soudu spatřoval stěžovatel porušení y, a y, , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda byl návrh podán včas a zda splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované , přičemž shledal, že tomu tak není.

Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele dle jeho obsahu a dospěl k závěru, že se jedná o žádost o navrácení lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. .

Čl. 2 odst. 3 y ČR a y umožňuje uplatňovat státní moc pouze v případech, mezích a způsoby, jež stanoví zákon. S ohledem na ustanovení y ČR, dle nějž je Ústavní soud vázán při svém rozhodování , a na ustanovení , jež neumožňuje zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti prominout, nezbývá Ústavnímu soudu než konstatovat, že k projednání takového návrhu není příslušný.

Totéž platí i ve vztahu k návrhu na přiznání náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, neboť tento nárok je třeba uplatnit v souladu se , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Teprve v případě, že by oprávněný nárok na náhradu škody nebyl příslušnými orgány přiznán, mohl by se ten, jemuž byla náhrada škody odepřena, po vyčerpání všech procesních prostředků, jež právní řád k ochraně jeho práv poskytuje, obrátit na Ústavní soud prostřednictvím ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vady podání spočívající v absenci právního zastoupení a návrh odmítl dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. 8. 2005

Michaela Židlická

soudce zpravodaj