Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 320/05

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele A. Z., zastoupeného advokátem JUDr. Milanem Hulíkem se sídlem Bolzanova 1, 115 03 Praha 1, proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR v Praze, ze dne 14. 4. 2005, č.j. SCPP-722/216-C-2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že v řízení, jehož byl účastníkem, bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivé řízení zaručené d (dále jen " ") a y ČR, který "soudům a správním orgánům ukládá povinnost v Spolanu (poznámka: v souladu) se poskytovat ochranu základním lidským a občanským právům" (poznámka: stěžovatelem uvedeno nepřesně).

Podle ustanovení (část věty před středníkem) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V předmětné věci bylo ústavní stížnosti napadeno rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR v Praze, ze dne 14. 4. 2005, č.j. SCPP-722/216-C-2005, kterým bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Policie ČR, oddělení cizinecké policie Praha, ze dne 13. 1. 2005, č.j. SCPP-041296/PH-XIII-CI-2004. Tímto rozhodnutím nebylo stěžovateli - podle ustanovení , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), s odkazem na ustanovení téhož zákona - uděleno povolení k dlouhodobému pobytu, neboť Policie ČR, oddělení cizinecké policie Praha, v rámci řízení o žádosti o povolení k tohoto pobytu zjistila, že ve výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR má stěžovatel záznam. Z tohoto záznamu vyplývá, že stěžovateli byl Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 29. 7. 2004 pod č.j. 1 OT 23/2004 podle trestního zákona uložen trest odnětí svobody podmíněně v počtu 4 měsíců se zkušební dobou do 18. 2. 2006. Proto správní orgán nepovažuje stěžovatele - pro účely řízení o povolení k dlouhodobému pobytu - v kontextu s ustanovením a s odkazem na ustanovení za trestně zachovalého. Správní orgán dále poukázal na to, že za situace, kdy "je daná skutečnost nepochybně důvodem pro zrušení již uděleného povolení k dlouhodobému pobytu, je zřejmé, že ji lze považovat rovněž za jednu z podmínek pro udělení předmětného povolení, a to i přes skutečnost, že výpis z Rejstříku trestů není předepsanou náležitostí podání ve věci ( ). Podpůrným argumentem pro uvedený výklad je tzv. zásada procesní ekonomie, vyjádřená zejména ustanovením . Nebyl-li by tento výklad přijat, bylo by povinností příslušného správního orgánu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu neprodleně zahájit řízení o zrušení jeho platnosti." Správní orgán konečně poukázal na to, že pravomocné odsouzení za spáchání úmyslného trestného činu je důvodem ke zrušení platnosti předmětného povolení, a to bez podmínky zkoumání dopadu takového rozhodnutí zejména do soukromého a rodinného života cizince [ s odkazem na ].

Odvolací orgán ve svém (ústavní stížností napadeném) rozhodnutí potvrdil uvedený názor správního orgánu prvního stupně. Poukázal na to, že podmínky pro neudělení dlouhodobého pobytu byly splněny a stěžovatel - osoba trestně nezachovalá - přestal splňovat některou z podmínek pro udělení povolení k dlouhodobému pobytu jak stanoví Při posuzování věci správní orgán zvážil důsledky tohoto rozhodnutí a přihlédl zejména k dopadům do soukromého a rodinného života cizince. Neudělení povolení k dlouhodobém pobytu není rozhodnutím, které by cizinci bránilo v opětovném přicestování na území ČR, neboť ve smyslu ustanovení cizinec může pobývat na území ČR na základě krátkodobého víza, o které požádá na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Odvolací orgán konečně uvedl, že stěžovatelovo odvolání bylo posouzeno v plném rozsahu, bylo přihlédnuto ke všem předloženým důvodům a k provedenému důkaznímu řízení a uzavřel s tím, že podané odvolání neobsahuje skutečnosti, které by vedly ke změně nebo zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

Ústavní soud konstatuje, že se v souzené věci jedná o rozhodnutí orgánů [oddělení cizinecké policie a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie; srov. ustanovení a písm. b) bod 1. ], které ve správním řízení rozhodují mimo jiné o povolení k dlouhodobému pobytu [srov. ustanovení a ustanovení . ]. Tato rozhodnutí nejsou vyloučena ze soudního přezkumu (ustanovení a contrario).

Je tedy zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za této situace Ústavní soud dovodil, že podmínky ustanovení jsou splněny, takže ústavní stížnost je nepřípustná.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2005

Vojen Güttler

soudce zpravodaj