Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 140/05

Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. J. P., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Washingtonova 17, proti sdělení Okresního soudu v Kutné Hoře, č.j. , ze dne 5. 1. 2005, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen), a y ČR a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného sdělení, kterým jí bylo oznámeno, že nelze vyhovět její žádosti o pořízení kopie zvukového záznamu z hlavního líčení ze dne 15. 4. 2004.

V návrhu uvádí, že u Okresního soudu v Kutné Hoře probíhá trestní řízení proti MUDr. M. H. pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr.z., kterého se měl dopustit neodborným vedením porodu stěžovatelky (předčasná aplikace tzv. Kristellerovy expresse), v jejímž důsledku stěžovatelka již nemůže mít děti a rovněž došlo k dalšímu nevratnému poškození fyzického zdraví a závažné psychické újmě stěžovatelky.

U soudu dosud proběhla dvě líčení, přičemž při hlavním líčení konaném dne 15. 4. 2004 žalovaný provádění Kristellerovy expresse nijak nepopíral a argumentoval v její prospěch, avšak u líčení konaném dne 6. 5. 2004 k dotazu znalce prohlásil, že uvedenou metodu nikdy neprováděl. Vzhledem k tomu, že protokol z jednání konaného dne 15. 4. 2004 argumentaci žalovaného ani jeho obhájce ohledně Kristellerovy expresse neobsahuje a o námitce poškozené proti znění protokolu soud dosud po 10 měsících nerozhodl, nabývá zvukový záznam z tohoto jednání na významu, a to tím spíše, že již bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku.

Stěžovatelka poukazuje na ustanovení § 65 odst. 1 tr.ř., dle kterého má poškozený i jeho zmocněnec právo nahlížet do spisů a pořizovat si na svoje náklady kopie spisů a jejich části. Uvedené právo je omezeno jen pokud jde o protokol o hlasování a osobní údaje svědka dle § 55 odst. 2 tr.ř. Za spis je pak nutno považovat i přílohy.

Dle stěžovatelky je upírání práva poškozenému na pořízení kopie zvukového záznamu z veřejně přístupného veřejného hlavního líčení porušením zásady ústnosti a bezprostřednosti jednání. Pokud ustanovení § 55 odst. 1 písm. f) resp. § 57 tr.ř. umožňuje vznést účastníkům řízení námitky do protokolace, není úmyslem zákonodárce znemožnit možnost kvalifikované formulace těchto námitek upřením přístupu k zvukovému záznamu o hlavním líčení a porovnáním písemného protokolu s originálním zvukovým záznamem.

Ústavní soud ověřil, že dopisem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 1. 2005, bylo stěžovatelce oznámeno, z jakých důvodů se nevyhovuje jejím námitkám proti formulaci otázek položených znaleckémuu a současně jí bylo sděleno, že trestní řád nepřipouští možnost pořizovat kopie zvukového záznamu z hlavního líčení a nelze proto vyhovět její žádosti ze dne 27. 10. 2004.

Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s obsahem protokolace provedené při hlavním líčení konaném dne 15. 4. 2004, přičemž stěžovatelka hodlá prokázat opodstatněnost svých námitek ohledně nesprávnosti protokolace zvukovým záznamem z hlavního líčení, jehož vydání požaduje.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je tedy mimo jiné i její subsidiarita, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (y ČR). Ústavní soud je oprávněn přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů pouze tehdy, jestliže před podáním ústavní stížnosti byly vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, které jsou v procesní dispozici stěžovatele.

Z ustanovení § 55 odst. 1 písm. f) tr.ř. vyplývá, že poškozený, který je dle § 12 odst. 6 a § 43 tr.ř. stranou v trestním řízení, má právo vznášet námitky proti obsahu protokolu. Dle § 57 tr.ř. o námitkách proti protokolu rozhoduje soud, o jehož protokol jde, přičemž proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

Za této situace je nezbytné, aby stěžovatelka uplatňovala své požadavky v řízení o námitkách proti protokolaci, kde má možnost poukázat na jí tvrzené nesrovnalosti v protokolaci a případně se domáhat porovnání písemného přepisu protokolu z hlavního líčení a jeho zvukového záznamu, eventuelně i požadovat možnost poslechu zvukového záznamu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti (která se netýká řízení o námitkách proti protokolaci ve smyslu ust. § 55 a 57 tr.ř.) nezmiňuje, zda požadavek na zpřístupnění zvukového záznamu uplatnila, či nikoliv, pouze okrajově podotýká, že o námitkách dosud nebylo rozhodnuto.

Dle názoru Ústavního soudu v dané věci nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které jsou v dispozici stěžovatelky, tj. řádné uplatnění námitky proti protokolaci a případně i stížnost proti rozhodnutí, kterým by nebylo námitkám stěžovatelky vyhověno.

Nad rámec Ústavní soud podotýká, že požadavek na zrušení dopisu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 1. 2005, a to aniž se zabýval opodstatněností takového návrhu s ohledem na své kompetence, nevede k nápravě eventuelního porušení práv účastníků řízení, (pokud by bylo zjištěno), neboť jeho důsledkem by nebylo stanovení povinnosti soudu zvukový záznam vydat, natož dosáhnout změny protokolace.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. července 2005

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj