Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 296/05

Ústavní soud rozhodl dne 13. července 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci navrhovatele Mgr. T. F., zastoupeného JUDr. Pavlem Hálou, advokátem se sídlem Příkop č. 6, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, ze dne 6. června 2005 sp. zn. 3 VZV 3/2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označené rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, kterým byla jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jeho stížnost směřující do usnesení Policie České republiky, Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, expozitury Brno, ze dne 9. května 2005 ČTS: FIPO-30/BR-ND-2005, jímž bylo (mimo jiné) proti stěžovateli pro blíže popsané jednání zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 2, 4 tr. zák.

Napadeným usnesením stížnostního orgánu se stěžovatel cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na obhajobu ve smyslu d, když tvrdí, že toto je zatíženo vadou "zjevného nedostatku odůvodnění" a po obsahové stránce potvrzuje zásadní vady usnesení policejního orgánu. Stěžovatel má zato, že na jím "do protokolu podané vyjádření" a "námitky v rozsahu několika stran" nelze reagovat toliko obecným odůvodněním, totiž konstatováním, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno za podmínek, které jsou předpokládány v tr. řádu. Z těchto důvodů se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označené rozhodnutí nálezem zrušil.

Z dnes již ustálené judikatury se podává, že ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud považuje, snad s výjimkou zcela mimořádné situace, tj. zejména v kontextu se současným zásahem do osobní svobody jednotlivce (srov. nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 43 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5, str. 363 a násl.; nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 30 tamtéž - svazek 17, str. 221 a násl.), za zcela nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí [srov. nález ve věci

sp. zn.

(uveřejněný pod č. 78 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4, str. 243 a násl.), obdobně např. nepublikovaná usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

,

a další].

Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Tato kasační intervence má své místo pouze v případech zjevného porušení kogentních ustanovení jednoduchého práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu a zákonnému procesněprávnímu rámci a tyto vady nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit.

Z tohoto pohledu nelze ústavní stížností napadené usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, podřadit pod kategorii rozhodnutí, vzhledem k jejichž obsahu Ústavní soud shledává důvod pro svou naprosto výjimečnou ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení ve stadiu přípravného řízení. Pokud totiž Ústavní soud takto v minulosti ojediněle vykročil ze své dostatečně dnes již ustálené judikatury, učinil tak v situaci, kdy na (v řádně odůvodněné stížnosti do usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání uvedené) konkretizované a nikoli také zcela bezvýznamné námitky stěžovatele reagovalo státní zastupitelství apodiktickým a v podstatě nic neříkajícím závěrem, dle něhož (stěžovatelem napadený postup) byl "shledán zcela oprávněným", aniž by bylo možno alespoň na rozhodovací důvody, které k takovému rozhodnutí okresní státní zastupitelství vedly, usoudit (srov. nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 105 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, Svazek 30, str. 471 násl.; usnesení ve věci

sp. zn.

, uveřejněné pod č. 4 tamtéž, Svazek 32, str. 467 a násl.).

Ve věci stěžovatele tomuto bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání dne 27. května 2005. Stěžovatel do něj podal na počátku svého výslechu v procesním postavení obviněného stížnost s tím, že odůvodnění doplní jeho právní zástupce JUDr. Hála písemně. Pakliže do okamžiku vydání naříkaného rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, učiněného dne 6. června 2005, nebylo doručeno státnímu zastupitelství odůvodnění stížnosti, když opak ani stěžovatel netvrdí, nelze ke kopii předmětného podání, k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti přiložené, v rámci úvah Ústavního soudu přihlížet. Státní zástupce vyšel z vyjádření stěžovatele k věci podaného v rámci jeho výslechu, přičemž jeho tvrzením o tom, že usnesení policejního orgánu vychází z nepravdivých konstatování, nepřisvědčil. Odůvodnění předmětného usnesení vychází z toho, že po přezkoumání spisového materiálu a napadeného usnesení státní zástupce dospěl jednak k závěru, že bylo vydáno za podmínek, které jsou předpokládány v § 160 odst. 1 tr. řádu a dále, s ohledem na stav dokazování a důkazní situaci ve věci v dané fázi řízení, k tomu, že je důvodné konstatovat existenci kvalifikovaného podezření v rozhodnutí ke stížnosti skutkově a právně popsaného. Byť by se i mohlo takto koncipované odůvodnění jevit co do obsahu nikoliv zcela pregnantním (§ 134 odst. 2 tr. řádu), důvody pro kasaci ze strany Ústavního soudu v intencích výše vyjmenované judikatury nezakládá.

Vycházeje z uvedeného, Ústavní soud shledal, že je nutno posoudit ústavní stížnost z hlediska naznačených kritérií jako návrh zjevně neopodstatněný, a proto ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 13. července 2005

Jiří Mucha

předseda senátu