Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 362/05

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o návrhu - ústavní stížnosti stěžovatele S. L. P., zastoupeného JUDr. Robertem Kubou, advokátem, Škroupova 441, Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě čj. -879 ze dne 21. prosince 2001 a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 16. května 2002, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl k poštovní přepravě podán 21. června 2005 a Ústavnímu soudu došel o den později, domáhal zrušení rozsudků citovaných v záhlaví. Tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť soudy porušily zásadu kontradiktornosti řízení a zásadu rovnosti účastníků. Navrhovatel uvedl, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci napadl dovoláním, které však bylo pro procesní pochybení tehdejší právní zástupkyně odmítnuto. Ve věci podal též návrh na povolení obnovy řízení, který však byl usnesením Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 14. ledna 2005 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp zn. ze dne 21. dubna 2005 zamítnut. Podle svých slov si je plně vědom propadlých lhůt podle a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je však přesvědčen, že skutečnosti uvedené v ústavní stížnosti je třeba považovat za tak závažný zásah do jeho ústavních práv, že je opodstatněné jeho stížnost akceptovat a rozhodnout.

Ústavní soud dotazem u Krajského soudu v Ostravě zjistil, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci byl stěžovateli doručen 26. srpna 2002, resp. jeho obhájkyni 27. srpna 2002.

Podle ustanovení ve znění v rozhodné době lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( citovaného zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Zřejmě posledním prostředkem na ochranu práva navrhovatele bylo jeho odvolání proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Vrchní soud v Olomouci o něm rozhodl napadeným rozsudkem ze dne 16. května 2002, jež bylo navrhovateli doručeno dne 26. srpna 2002. Pokud navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti 21. června 2005, učinil tak téměř 3 roky po uplynutí zákonem stanovené 60denní lhůty.

Ústavní soud poznamenává, že navrhovatel, resp. jeho právní zástupce, se hrubě mýlí, pokud se domnívá, že Ústavní soud má možnost zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti prominout. Připomíná, že v řízení před Ústavním soudem je předepsáno povinné zastoupení advokátem a že smyslem této podmínky řízení je zamezit právě tomu, aby Ústavní soud byl zbytečně zatěžován nekvalifikovanými návrhy.

Na základě výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 14. července 2005

Pavel Rychetský

soudce zpravodaj