Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 188/05

Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. H., zastoupeného Mgr. Josefem Pelechem, advokátem v Plzni, Kardinála Berana 1157/32, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. ledna 2005, čj. -135, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 2004, čj. -121, a rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. července 2003, čj. -93, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s , a základních práv a svobod (dále jen " ") a y ČR. Napadeným rozhodnutím stěžovatel vytýká, že obecné soudy rozhodly proti překážce věci pravomocně rozhodnuté, a tak narušily i vlastnické právo stěžovatele k nemovitosti.

Ústavní soud došel k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud neshledal žádný důvod, pro který by mohla vzniknout byť jen pochybnost o ústavní konformitě postupu obecných soudů při vydání napadených rozhodnutí. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého jednotlivého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem ČR (srov. již nález

, Sb.n.u.ÚS, sv. 1, str. 123). Je v tomto aspektu jasně patrné, že hodnocení existence překážky věci pravomocně rozhodnuté je zásadně věcí obecné justice a není úkolem Ústavního soudu závěry obecnou justicí učiněné přehodnocovat. S argumenty stěžovatele se obecné soudy vypořádaly a Ústavní soud na odůvodnění obecných soudů neshledává nic protiústavního. Porušení žádného ze základních práv stěžovatele proto nepřipadá v úvahu.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 9. června 2005

Jiří Mucha

předseda senátu