Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 10/05

Ústavní soud rozhodl dne 25. května 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného ve věci navrhovatele J. H. o návrhu ze dne 3. března 2005, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. března 2005 domáhá, aby Ústavní soud "opravil" ustanovení , o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, jakož i ustanovení , o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální. Navrhovatel uvádí, že nynější znění předmětných ustanovení je zmatečné a diskriminační a způsobuje mnohým rehabilitovaným občanům nové křivdy, a proto navrhuje nové znění předmětných ustanovení.

Podle ustanovení písm. a) y Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. Podle odstavce prvého písmeno b) téhož ustanovení Ústavní soud rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stanovuje, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem ( y).

Podle ustanovení jsou k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněni:

a) vláda,

b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,

c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,

d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v ,

e) zastupitelstvo kraje,

f) Veřejný ochránce práv,

g) ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje a hlavního města Prahy a jde-li o návrh na zrušení právního předpisu obce,

h) věcně příslušný ministr, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje a hlavního města Prahy,

i) zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží.

Navrhovatel jako fyzická osoba tedy není subjektem aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle .

Ve smyslu ustanovení je fyzická osoba oprávněna podat takový návrh současně se svou ústavní stížností, která splňuje podmínky uvedené v ustanovení . Podle ustanovení může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Navrhovatel však není osobou, která by v konkrétní věci byla účastníkem řízení o ústavní stížnosti, s níž by předmětný návrh eventuálně mohl spojit. Navrhovatele je proto nutno považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Jelikož návrh na opravu výše uvedených ustanovení nařízení vlády ve smyslu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout podle ustanovení ve spojení s ustanovením . Za uvedených okolností považoval Ústavní soud již za nadbytečné navrhovatele vyzývat k odstranění vad návrhu (ve smyslu až 31 ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2005

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu