Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 230/05

Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti O. V., zastoupeného JUDr. Michalem Pacovským, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 38, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 18. 4. 2005 a doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 4. 2005 domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, dne 4. 8. 2003 se žalobou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR o neudělení azylu. Městský soud v Praze rozhodoval o žalobě dne 12. 2. 2004 bez nařízení jednání, ačkoliv podle stěžovatele nebyly podmínky pro takový postup splněny, neboť stěžovatel dne 4. 12. 2003 soudu sdělil, že požaduje nařízení ústního jednání. Nejvyšší správní soud pak v napadeném rozsudku pouze konstatoval, že se nejedná o vadu řízení, neboť v době rozhodování soudu nebyl předmětný přípis stěžovatele součástí soudního spisu. Stěžovatel má však zato, že skutečnost svědčící o tom, že přípis stěžovatele nebyl založen ve spise, nemůže jít k tíži stěžovatele. Po stěžovateli nemůže být požadováno, aby v konečném důsledku nesl odpovědnost za vnitřní organizaci práce soudu. Skutečnost, že podání stěžovatele bylo soudu včas a řádně předloženo, nelze doložit jinak než stejnopisem podání s otiskem podacího razítka soudu.

Stěžovatel se proto domnívá, že obecné soudy porušily jeho právo na ústní projednání věci v jeho přítomnosti, resp. ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na to navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu projednání a posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podaná stížnost splňuje všechny formální a materiální náležitosti.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Jak Ústavní soud zjistil z kopie dodejky, kterou si vyžádal ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , byl rozsudek Nejvyššího správního soudu doručen právní zástupkyni stěžovatele JUDr. Zuzaně Artnerové dne 10. 1. 2005. K podání ústavní stížnosti proto stěžovateli začala běžet výše uvedená šedesátidenní lhůta dnem 11. 1. 2005 a uplynula dne 11. 3. 2005. Pokud proto stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 18. 4. 2005, učinil tak po lhůtě stanovené pro podání ústavní stížnosti.

V daném případě je irelevantní skutečnost, kterou stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, totiž že rozsudek Nejvyššího správního soudu převzal dne 23. 3. 2005, když se zřejmě mylně domnívá, že teprve od tohoto data počala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti. Řízení o kasační stížnosti, podobně jako řízení o ústavní stížnosti, je založeno na obligatorním zastoupení účastníka řízení advokátem. Přitom podle ust. , , se doručuje pouze zástupci účastníka řízení. Účinky doručení právnímu zástupci stěžovatele se pak z hlediska počítání lhůty podle považují za splněné i ve vztahu k stěžovateli samému bez ohledu na to, kdy a jakou formou rozhodnutí převzal sám stěžovatel.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo soudci zpravodaji, než aby podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2005

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj