Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 143/05

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 21. března 2005 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D., ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Víceúčelového komerčního zařízení, v. o. s., se sídlem Sloupno 13, 503 53, právně nezastoupené, proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 7. 1. 2005, č. j. 29105/DS/04/VV, a proti jinému zásahu veřejné moci spočívajícím v průtazích ve správním řízení vedeném u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje pod č. j. 29105/DS/04/VV, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 3. 2005 se stěžovatelka domáhá jednak zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí správního orgánu z důvodu nepřezkoumatelnosti a dále brojí proti průtahům ve správním řízení v její věci vedeném pod výše uvedenou spisovou značkou, neboť se cítí dotčena na svých základních právech garantovaných ustanoveními , a d.

Výše citovaným rozhodnutím zamítl Krajský úřad Královéhradeckého kraje žádost stěžovatelky o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky pro její projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle písm. d) y ČR představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení a , lze vyvodit, že ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. V ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributu ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení).

Ústavní soud v daném případě vychází z tvrzení stěžovatelky, že podala proti v záhlaví citovanému rozhodnutí dne 19. 1. 2005 odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Vzhledem k této skutečnosti je podání ústavní stížnosti předčasné, a vzhledem k výše uvedenému, pokud by Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí předtím, než o něm rozhodne příslušný správní orgán (Ministerstvo dopravy a spojů ČR), zasáhl by tak do jeho rozhodovací činnosti a nedodržel by tak princip subsidiarity ústavní stížnosti, jak shora uvedeno.

Pokud jde o tu část ústavní stížnosti, v níž stěžovatelka brojí proti zbytečným průtahům ve správním řízení a navrhuje, aby Ústavní soud "předběžným opatřením" uložil správnímu orgánu nepokračovat v průtazích, je třeba konstatovat, že od 1. 1. 2003 nabyl účinnosti , , který zakotvuje v ustanovení a násl. procesní ochranu (žalobu) jednotlivci proti nečinnosti správního orgánu. Touto žalobou se může stěžovatelka obrátit k příslušnému krajskému soudu ve lhůtě dle citovaného zákona s tím, aby soud uložil rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí a stanovil k tomu přiměřenou lhůtu. Vzhledem k této skutečnosti, kdy existuje v právním řádu efektivní prostředek sloužící k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení před správními orgány, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům ve správním řízení vyčerpání tohoto procesního prostředku (srov. např.

).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než stěžovatelčin návrh, aniž by vyzýval k odstraňování vad podání, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení jako nepřípustný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2005

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj