Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 416/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 22. 3. 2005 soudcem zpravodajem JUDr. Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Ing. P. Ch., zastoupeného JUDr. Ing. J. Š., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. -65, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2003, č. j. -28, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 4. 2003, č. j. -23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 2. 12. 2004 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, v nichž bylo konstatováno, že se stěžovateli v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel se domníval, že předmětnými rozhodnutími bylo neoprávněně zasaženo do jeho ústavně zaručených práv vyplývajících zd a z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, požadované , přičemž shledal, že stěžovatel nerespektoval ustanovení , jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

Na existenci uvedené vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 13. 12. 2004, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů. Stěžovatel v dopise ze dne 1. 2. 2005 požádal o prodloužení této lhůty do 15. 3. 2005 a Ústavní soud jeho žádosti vyhověl.

Dne 9. 3. 2005 obdržel Ústavní soud od JUDr. J. Š. návrh na stanovení nové lhůty k odstranění vad podání, přičemž k návrhu byla přiložena plná moc pro zastupování před Ústavním soudem. JUDr. Š. konstatoval, že dne 19. 1. 2005 byl Českou advokátní komorou určen k zastupování stěžovatele ve věci jeho ústavní stížnosti, přičemž než mu bylo rozhodnutí České advokátní komory doručeno a než se mu podařilo stěžovatele kontaktovat, uplynul měsíc únor a některé podklady tak obdržel až dne 3. 3. 2005. Svůj návrh na stanovení nové lhůty k odstranění vad podání odůvodnil potřebou seznámit se s podrobnostmi případu a dále uvedl, že prodlení bylo částečně zapříčiněno onemocněním, v jehož důsledku byl nucen zdržet se výkonu pracovní činnosti.

Přípisem ze dne 15. 3. 2005 informoval stěžovatel Ústavní soud o svých krocích týkajících se zajištění právního zastoupení a pro případ, že by vada podání nebyla jeho právním zástupcem odstraněna, požádal o prodloužení lhůty k odstranění vady podání do 30. 4. 2005.

Ústavní soud žádostem o další prodloužení lhůty k odstranění vad podání nevyhověl, neboť je přesvědčen, že stěžovateli byl poskytnut dostatečný prostor pro obstarání právního zastoupení, když od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. -65, uplynulo již více než pět měsíců. Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že zákonnou šedesátidenní lhůtu k podání ústavní stížnosti nelze obcházet prodlužováním soudcovských lhůt.

stanoví v fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před ústavním soudem zastoupen advokátem, přičemž tato povinnost se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Ústavní soud sice obdržel plnou moc právního zástupce stěžovatele, nikoliv však již ústavní stížnost sepsanou tímto právním zástupcem.

Ústavní soud tedy konstatuje, že stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil vady podání, a proto jeho ústavní stížnost odmítá podle .

S ohledem na výše uvedené se již Ústavní soud obsahem ústavní stížnosti dále nezabýval, nicméně bylo-li usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. -65, stěžovateli doručeno dne 1. 10. 2004, jak ve svém podání uvádí, byl by Ústavní soud nucen ústavní stížnost odmítnout i v případě odstranění zmiňované vady, a to pro opožděnost, neboť posledním dnem lhůty k jejímu podání by v takovém případě bylo úterý 30. 11. 2004. Stěžovatel přitom předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až ve středu 1. 12. 2004.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. 3. 2005

JUDr. Michaela Židlická

soudce zpravodaj