Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 610/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti HVB Bank Czech Republic, a.s., se sídlem Praha, nám. Republiky 3a/2090, zastoupené JUDr. Ivanem Roubalem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, U Nikolajky 5, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2004, č.j. -33, za účasti Krajského soudu v Praze,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen ) a y ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 31. 5. 2004, čj. -11, o nařízení předběžného opatření, jímž bylo žalované zakázáno převádět, zastavovat či zatěžovat v rozhodnutí specifikované nemovitosti tak, že návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut.

Stěžovatelka namítá, že v projednávané věci došlo k porušení práva rovnosti účastníků. Princip rovnosti vyžaduje, aby každé procesní straně byla dána přiměřená možnost prezentovat své stanovisko k věci i k podání protistrany, a to za podmínek, které ji nestaví do nevýhodnější situace, než ve které je protistrana. V daném případě bylo k zachování rovnosti nezbytné, aby soud před rozhodnutím o odvolání nejprve doručil odvolání žalované stěžovateli a poskytl mu přiměřenou lhůtu k vyjádření se k tomuto odvolání. Mezi doručením odvolání a rozhodnutím odvolacího soudu však uběhla tak krátká lhůta, že stěžovatelce bylo znemožněno se k odvolání žalované fakticky vyjádřit, čímž došlo k porušení jejího základního práva. Soudní řízení se tak neuskutečnilo za plné ingerence obou procesních stran a stěžovatelce byla odňata možnost hájit své zájmy. Stěžovatelka namítá, že argumentace žalované použitá z podstatné části v odůvodnění rozhodnutí o opravném prostředku nenachází zákonné opory.

Krajský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti zejména uvedl, že z ustanovení nevyplývá povinnost soudu doručovat opisy odvolání podaného proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. Povaha předběžného opatření a požadavek, aby o něm bylo rozhodnuto bezodkladně, neumožňuje, aby soud poskytl účastníkům přiměřenou lhůtu k vyjádření se k odvolání (pro nařízení předběžného opatření je dokonce vyloučen postup dle ).

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu Praha - východ, sp. zn. , z hlediska tvrzeného porušení y a 96 odst. 1 y ČR, zakotvujících princip rovnosti účastníků, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.

Z obsahu spisu Ústavní soud ověřil, že žalovaná podala dne 22. 6. 2004 odvolání proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 31. 5. 2004 o nařízení předběžného opatření. Na základě pokynu soudce ze dne 28. 6. 2004 bylo odvolání žalované a její vyjádření k žalobě doručeno dne 28. 7. 2004 stěžovatelce (viz doručenka na spisu). Krajský soud, který shledal rozhodnutí soudu prvého stupně jako nesprávné a odporující ust. , usnesení soudu prvého stupně změnil a návrh stěžovatelky usnesením ze dne 4. 8. 2004 (stěžovatelce doručeným dne 30. 8. 2004) zamítl. Ze soudního spisu je zřejmé, že stěžovatelka vyjádření k odvolání žalované soudu nezaslala.

Podle y platí, že každý má právo domáhat se stanoveným postupem svých práv u soudu. V daném případě je tento postup pro obě strany, kterých se předběžné opatření týká, upraven v příslušných ustanoveních .

V projednávané věci je třeba především vzít v úvahu, že bylo rozhodováno o předběžném opatření, přičemž z povahy tohoto právního prostředku vyplývá požadavek, aby rozhodnutí bylo bezodkladně vydáno a neprodleně bylo rozhodnuto i o odvolání proti usnesení o jeho nařízení (či zamítnutí). Povahou a účelem předběžného opatření je dána i speciální právní úprava pro řízení o předběžném opatření, kdy zákon neukládá soudu provádět dokazování a účastníci nemusí být vyslechnuti ( ), ale soud vychází ze skutečností prokázaných či osvědčených navrhovatelem a podle jejich posouzení rozhoduje o tom, zda předběžné opatření nařídí či nikoliv (potvrdí či zruší rozhodnutí soudu prvého stupně). Pro rozhodování o návrhu na předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvého stupně ( ). V průběhu odvolacího řízení tak účastnící řízení nemohou uvádět žádné nové skutečnosti nebo důkazy. Ústavní soud v této souvislosti připomíná i rozhodnutí R 58/2001, dle kterého soud není povinen umožnit ostatním účastníkům řízení, aby se mohli před rozhodnutím o návrhu vyjádřit k obsahu listin, z nichž bude činit závěr o tom, zda jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření.

Soud byl rovněž oprávněn ve věci rozhodnout, aniž by bylo nařízeno jednání ( ). Z ustanovení pak vyplývá, že povinností soudu ani nebylo doručit stěžovatelce opisy odvolání podaného proti usnesení o nařízení předběžného opatření (nebylo rozhodnuto ve věci samé) a poskytnout jí lhůtu k vyjádření. Pokud tak soud učinil, postupoval nad rámec povinností uložených mu zákonem a bylo věcí stěžovatelky, aby zvážila, zda (s ohledem na platnou právní úpravu), v jakém rozsahu a v jaké lhůtě se k odvolání žalované vyjádří. Ze skutečnosti, že odvolací soud opodstatněně v krátké lhůtě rozhodl o podaném odvolání, tak nelze dovozovat porušení práv účastníka v řízení o předběžném opatření.

Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu je zřejmé, že krajský soud při posuzování věci nevycházel z nových důkazů předložených žalovanou, ale s právními závěry soudu prvého stupně se neztotožnil, protože neshledal kvalifikované důvody stanovené v ust. , umožňující nařízení předběžného opatření. Své právní závěry přitom podrobně v rozhodnutí odůvodnil. Posouzení podmínek pro vydání předběžného opatření je zásadně věcí obecného soudu ( věta prvá y), neboť závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu, a proto Ústavnímu soudu, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že v tomto konkrétním případě postup soudu v souvislosti s projednávaným odvoláním proti usnesení o nařízení předběžného opatření nelze hodnotit jako postup, který by byl v rozporu s platnou právní úpravou, tj. příslušnými ustanoveními a vedl k porušení práva rovnosti stran. Odvolací soud v řízení předcházejícímu napadenému rozhodnutí nevybočil z mezí zákona a jeho postup je z ústavního hlediska akceptovatelný.

Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, krajský soud postupoval a rozhodoval v souladu s principy hlavy páté y, byl návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut, jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2005

JUDr. Jiří Nykodým

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

E. Kameníková

K : doručit: advokát 2x

Krajskému soudu v Praze

vrátit spis: Okresnímu soudu pro Prahu- východ - vložit rozhodnutí Ústavního soudu

přílohy: A ponechat ve spise,

Po obdržení ZPL založ