Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 201/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. března 2005 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele Ing. M. N., zastoupeného JUDr. A. M., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -177 ze dne 15. 1. 2004 a Okresního soudu v Trutnově č. j. -159 ze dne 23. 7. 2003, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil návrh tvrzením, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v , 4, v a v d. Poukázal na průběh řízení, ve kterém se po změně návrhu domáhal určení, že mezi ním a žalovaným, tj. zaměstnavatelem, došlo od 1. 1. 2000 ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou a že pracovní smlouva ze dne 3. 1. 2000, pověření řízením ze dne 14. 1. 2000 a změna pracovní smlouvy (zrušení pověření řízením), datovaná dnem 9. 6. 2000, jsou neplatné a uvedl, že zamítnutí uvedené žaloby znamená pro něj nejisté postavení. To konečně konstatoval i soud I. stupně, přesto však naléhavost jeho právního zájmu na žalobě neuznal a návrh zamítl. Potřebu odstranění nejistot ve vztahu s žalovaným tvrdil i v odvolacím řízení, poukázal na zájem nadále u žalovaného pracovat - pokud by bylo prokázáno a soudem vysloveno, že jeho pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, ten by pak nadále trval. Soud na základě tvrzení žalovaného, že by mu ani po vyhovění žalobě práci nepřiděloval, rovněž uzavřel, že na ní právní zájem není - takový závěr považuje za názor, kterým je popírána sama podstata soudnictví.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Hradci Králové přezkoumal rozsudek soudu I. stupně č. j. -159, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na určení, že mezi žalobcem a žalovaným od 1. 1. 2000 došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou, že pracovní smlouva ze dne 3. 1. 2000, pověření řízením ze dne 14. 1. 2000 a změna pracovní smlouvy (zrušení pověření řízením), datovaná 9. 6. 2000, jsou neplatné a opodstatněně rozhodnutí potvrdil. Soudy obou stupňů zhodnotily uplatněné důvody pro podání žaloby stěžovatele v souladu s § 80 písm. c) obč. soudního řádu i s ustálenou judikaturou soudů, na níž bylo poukázáno mj. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2005 č. j. -205. I když dovolání stěžovatele bylo odmítnuto a ústavní stížnost proti označenému rozhodnutí Nejvyššího soudu nesměřuje, lze na obsah jeho odůvodnění poukázat s tím, že pro hodnocení splnění podmínky existence naléhavého právního zájmu pro žalobu na určení dle § 80 písm. c) obč. soudního řádu jsou v předmětné věci stanoviska soudu I. a II. stupně shodná s názory zastávanými Nejvyšším soudem jak v citovaném usnesení, tak v jeho publikovaných rozhodnutích, v odůvodnění označených.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 17. března 2005