Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 385/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. L., zastoupeného JUDr. E. L., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2003, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2003, čj. , takto:

Ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 16. 6. 2004 napadl stěžovatel usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2003, sp. zn. , a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2003, čj. , s tím, že uvedená rozhodnutí jsou v rozporu s , a y ČR a dále a d.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Posledním prostředkem ochrany práva stěžovatele bylo v dané věci dovolání, o němž Nejvyšší soud ČR rozhodl výše označeným usnesením tak, že jej podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu jako zjevně neopodstatněné odmítl. Jak Ústavní soud ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. zjistil, toto rozhodnutí bylo stěžovateli i jeho obhájci, JUDr. J. K., doručeno dne 15. 4. 2004 (viz doručenky na č. l. 621). Posledním dnem, kdy bylo možno ústavní stížnost podat, tak bylo datum 14. 6. 2004. Z podacího razítka pošty na obálce, v níž bylo předmětné podání stěžovatele Ústavnímu soudu doručeno, však plyne, že ústavní stížnost byla podána až dne 16. 6. 2004, a tudíž opožděně.

S ohledem na tuto skutečnost nezbylo soudci zpravodaji než podle ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2005