Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 91/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. března 2005 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele ABAKUS CZ, s. r. o. se sídlem v Písku, Zahradní 225, zastoupeného Mgr. Pavlem Jezlem, advokátem se sídlem 383 01 Prachatice, Velké náměstí 10, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2004 č. j. -51, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že podle jeho přesvědčení byl v předmětném řízení zkrácen v právu zakotveném v d, jakož i v y. Uvedl, že Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou podal proti usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva financí, když toto ministerstvo nepovolilo přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 18. 5. 2000. Vyslovil námitky proti argumentaci použité v rozsudku Nejvyšším správním soudem a poukázal na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, týkající se přezkoumání rozhodnutí dle , o správě daní a poplatků.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2004 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2003 č. j. -20 a opodstatněně ji zamítl, když důvodně konstatoval, že v jeho postupu nezákonnost neshledal. Z obsahu rozsudku vyplývá správnost závěrů usnesení Městského soudu v Praze o odmítnutí žaloby proti rozhodnutí Ministerstva financí, které nepovolilo (dle , ve znění pozdějších předpisů) přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 18. 5. 2000 č. j. 3550/130/2000 o zamítnutí odvolání stěžovatele proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Písku ze dne 19. 7. 1999 č. j. 52834/99/097910, jenž mu dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty za rok 1996 ve výši 96.773,- Kč. Lze dodat, že poukaz stěžovatele na obsah nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

není případným, neboť v předmětné věci rozhodnutí příslušného finanční ředitelství o přezkoumání rozhodnutí podle § 55b zákona o správě daní a poplatků bylo rozhodnutím meritorním (materiální povahy), a proto byly dány podmínky pro podání žaloby s použitím mechanismů správního soudnictví - rozhodnutí Ministerstva financí, které přezkoumání ve věci stěžovatele nepovolilo, bylo však rozhodnutím procesním, jímž na straně stěžovatele hmotná práva či povinnosti, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto v daňovém řízení, zůstala nedotčena a tak nebyl splněn předpoklad pro přezkoumání rozhodnutí soudem.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2005

JUDr. Jiří Mucha

předseda senátu